Alfa Romeo 159 Sportwagon - radost z pohybu

Alfa Romeo si přeje, aby nové kombi 159 Sportwagon bojovalo o zákazníky v těch patrech střední třídy, kde kraluje BMW nebo Audi. Má 159, která s další generací dospěla, ale také hodně přibrala na váze, na to?

Byla půvabná, byla divoká, byla okouzlující a zůstává ozdobou českých vozovek i jako bazarová královna - Alfa Romeo 156 Sportwagon. Na praktické kombi si nikdy nehrála, šlo o image. Její nástupkyně 159 Sportwagon se vydala podobnou cestou, také ona spoléhá na hezkou tvářičku a více než na rozum útočí na srdce. I emocionální kombi však může projít určitou ,,optimalizací" praktičnosti a ta přesně nové kombi Alfy postihla.

Ve srovnání se 156 Sportwagon přidala 159 Sportwagon 85 litrů objemu zavazadlového prostoru v základním uspořádání, díky většímu úhlu otevírání dveří se o něco lépe nastupuje, vůbec bych se však nezlobil za úhel větší, a nová palubní deska ohrožuje během nastupování kolena spolujezdce podstatně méně, než hravá, avšak na straně spolujezdce nepříjemným rohem zakončená palubní deska 156.

V Alfě evidentně mysleli na všechny členy posádky. Nejen řidič svírající skvěle tvarovaný volant posazený na správném místě a pohrávající si s optimálně tuhými pedály, ale také spolujezdec a dokonce pasažéři na zadních sedadlech si užijí v novém kombi střední třídy komfortní jízdu a když na to přijde....i trochu zábavy.

Kvalita za hravost

Není pochyb o tom, že pohled na palubní desku 156 potěšil oko víc, než na bytelnou, ale poněkud nudnou hradbu plastů v Alfě 159. Hravé tvary, četná zaoblení, ale i nebezpečné rohy a nekvalitní materiály jsou ty tam. Alfa 159 se uvnitř hodně uklidnila, prostor mezi řidičem a spolujezdcem přehradila mohutná (snad až zbytečně široká) středová konzola, dva oddělené tunely přístrojové desky nahradila tradiční kaplička, výdechy ventilace znovu splývají s povrchem palubní desky.

Dříve charakteristickou členitost nahradila v italských vozech dosud spíše neznámá jednoduchost a přehlednost. Alfa Romeo tím možná ztratila kus své identity, na druhou stranu zjednodušení a vyhlazení palubní desky umožnilo odstranit některé chyby. Až monoliticky působící palubní deska ve spojení s podstatně tužší karoserií umožnily eliminovat pohyb plastových částí, takže v interiéru nezaslechnete vrzání.

Skutečně ani na cestě děravé jako ementál či kostkové dlažbě jsem nezaslechl byť jediný náznak skřípavých zvuků. Tím se vlastně dostávám ke kvalitě použitích materiálů a jejich zpracování. Prohlásil jsem to už několikrát a za svým tvrzením si stojím. Alfa Romeo 159 je uvnitř zatím nejlépe zpracovanou Alfou, s jakou jsem se měl možnost setkat. Měkčené plasty jsou příjemné na pohled i dotek a hlavně dobře slícované.

Ze starších vozů Alfy Romeo si pamatuji odpadávající kusy plastů, mezery, zkrátka ledabylé zpracování. Netvrdím, že všechny Alfy byly takové, na mnoho ne zrovna ukázkových kousků jsem však narazil. Testovaná 159 Sportwagon se od negativních vlastností předchůdce důrazně distancovala a snaží se dokázat, že má na to, aby se prala ve vyšších patrech střední třídy o zákazníky s BMW nebo Audi.

Stylové kombi musím pochválit i za velmi dobrou ergonomii a výborná sportovní sedadla. Jediného ergonomického prohřešku se Alfa Romeo dopustila na středové konzole, konkrétně se problém týká ovládacího panelu klimatizace. Stejně jako u Alfy Romeo Brera (viz. třetí díl našeho videomagazínu Roadlook TV) si zařazením třetího nebo pátého převodového stupně značně zkomplikujete přístup k ovladačům.

U sedaček se mi zamlouvalo jak boční vedení, tak příjemný materiál a tvarování zabraňující nadměrnému pocení zad jakož i solidní opora stehen. Na zadních sedadlech se bez problému poskládá 185 cm vysoký člověk, tím ale možnosti stylového kombi končí. Pár centimetrů do výšky navíc a už máte vzadu problém. Místo vám bude scházet u kolen, hlavy i ramen.

Benzín jí sluší

Z nabídky tří zážehových a dvou vznětových motorů s objemy od 1.9 do 2.4 litru jsme pro testovanou 159 Sportwagon vybrali druhý nejsilnější benzínový motor 2.2 JTS s výkonem 136 kW při 6500 otáčkách a točivým momentem 230 Nm při 4500 otáčkách. V Alfě Brera jsem od motoru už kvůli charakteru auta čekal trochu víc, i když přiznávám, že ve vysokých otáčkách prováděl s docela těžkým kupé hezké kousky.

Sportovní kupé nicméně zůstane sportovním kupé, takže mu bude vždy více slušet přeplňovaný benzínový čtyřválec nebo atmosférický šestiválec s výkonem okolo 160 - 170 kW. V stylovém kombi se však atmosférický čtyřválec choval úplně jinak. Od prvních kilometrů jsem měl pocit, že tento motor vznikl na míru 159 Sportwagon, nechybělo mu totiž nic, co od motoru v tomto druhu vozu požadujete.

Tak za prvé zvuk. Jednotka má velmi hezký, kultivovaný a přitom příjemně nabroušený zvuk. V nízkých otáčkách si tiše brouká a chová se spořádaně. Ve vyšších otáčkách začne vystrkovat růžky, zvuk se stane sytějším, intenzivnějším a sportovnějším a dojem z motoru se lehce změní. Zatímco v nízkém a středním pásmu otáček o sobě motor nedává téměř vědět, ve vyšším pásmu otáček má hezký sportovní zvuk.

Výkon a točivý moment bohatě stačí na rozhýbávání 1.5 tuny těžkého vozu, síla roste lineárně od nejnižších otáček, již kolem 2500 otáček agregát hezky táhne, nejlepších výsledků nicméně dosahuje v rozmezí 3000 - 6500 otáček. Motor se ochotně vytáčí, takže dostat se s ručičkou otáčkoměr za číslovku 6500 není problém. Čekal jsem, že kombi bude se čtyřválcem 2.2 JTS trochu líné, ale opak byl pravda.

Silný atmosférický čtyřválec se ukázal být v Alfě 159 Sportwagon téměř ideálním motorem. Slovíčko téměř vkládám záměrně, neboť kaňkou na kráse jednotky (ať už s blokem či hlavou válců od kohokoliv) je spotřeba. Již sama automobilka udává kombinovanou spotřebu 9,5 litru a není daleko od pravdy. Ve skutečnosti se spotřeba pohybuje většinou těsně nad hranicí 10 litrů, a to hovořím o normální jízdě.

Dynamická jízda si vyžádá každých 100 kilometrů až 16 litrů paliva, ve městě se spotřeba pohybuje mezi 13 - 15 litry. Jistě, motor se musí vypořádat s více než 1500 kg a dlouhou zádí, velmi podobnou spotřebu však vykazují některé šestiválce.

Nejen hezká tvář

Podvozek s víceprvkovou zadní nápravou odvádí v Alfě 159 Sportwagon standardní práci. Slušně filtruje nerovnosti, v čemž spatřuji asi největší rozdíl proti 156, jež informovala o projetí většího výtluku často až hrozivě znějícím rázem, a přitom propůjčuje 4,66 metru dlouhému kombi dobré jízdní vlastnosti. Alfa 159 Sportwagon stále nemá ráda příčné nerovnosti (avšak které auto kromě těch z luxusního segmentu ano?), ale hravě si poradí s vlnkami a výtluky.

Alfa 159 Sportwagon miluje zatáčky, i když kombinace prudké zákruty, vysoké rychlosti, kroucení volantem a do toho přibrzdění není její šálek kávy. Záď v těchto situacích a při brzdění z vysoké rychlosti docela znervózní a na limitu se začne mírně odlehčovat. Když ale vjedete do zatáčky v rychlosti nějakých 80 - 90 km/h, kombi se mírně přikrčí a s jistotou téměř sportovního vozu opíše celý oblouk zatáčky.

Alfa 159 Sportwagon se chlubí především vynikající příčnou stabilitou, velmi malou citlivostí na boční vítr a k mému překvapení i špičkovým aerodynamickým odhlučněním. Jejím velkým handicapem zůstane vysoká hmotnost. Měl jsem také obavy, nakolik aerodynamicky přívětivé bude řešení předních světlometů, ale Alfa dokázala, že design nebyl jediným a rozhodujícím měřítkem. Akustická pohoda vládne na palubě až do rychlosti 170 km/h.

Je skvělé, že někdo dostal v Alfě nápad zkrátit řadicí páku a zpřesnit řazení. Páka se pohybuje v krátkých drahách, dokonce jsem nezaznamenal odpor ani rušivé zvuky. Převodovka si zaslouží jedničku, možná s malinkým minusem za lehce nepřesný chod. Mírně přeposilované brzdy tohoto mnoho nenapovídají, ale auto zkrotí hravě. Řízení budiž pochváleno za přesnost a také optimálně nastavený posilovač.

Dobré auto za... vysokou cenu

Alfa se netají tím, že chce bojovat o klienty s prémiovými německými značkami. Upřímně řečeno o správnosti rozhodnutí italské značky dotáhnout se kvalitativně, ale i cenově na úroveň BMW nebo Audi trochu pochybuji. Myslím, že Alfa potřebovala zlepšit kvalitu, ale jít s cenou na úroveň prémiových německých značek nebyl dobrý nápad. Ne teď.

Za pár let, až se bude o Alfách Romeo hovořit pouze v superlativech, nebude vysoká cena problém. Alespoň v Česku však Alfě zatím vysoká cena škodí. To ale nic nemění na tom, že 159 Sportwagon je kus dobrého auta.

Plusy

  • atraktivní design
  • dobře zpracovaný interiér
  • příjemná sedadla
  • kultivovaný a dostatečně silný benzínový motor
  • jízdní vlastnosti

Minusy

  • vysoká pohotovostní hmotnost
  • horší přístupnost ovladačů panelu klimatizace
  • vyšší spotřeba

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Alfa Romeo 159 bazar