Audi A4 2.0 TDI - Nedejte na cizí rady

Zapomeňte na pyšné slogany o nejsportovnějším autě třídy a soustřeďte se na to, v čem bylo Audi vždycky dobré. Objevíte skvostně navržené auto, které budou manažeři milovat.

Nepochybujte o tom, že nové Audi A4 vydělá Ingolstadtu pořádný balík. Pochází přeci od automobilky s obrovským potenciálem, které v Evropě i ve světě stoupá prodej takovým tempem, jaké může konkurence jen tiše závidět. Znamená to tedy, že ,,á-čtyřka" je bez chyb? Ne úplně, ale z pohledu typické klientely čtyř kruhů můžete tomuto vozu vytknout opravdu minimum věcí. O tom ale později.

K testu jsme si zapůjčili vůz, který by se měl stát jedním z nejprodávanějších modelů. Auto se základním dieselovým čtyřválcem 2,0 l o výkonu 105 kW (143 k) v kombinaci s 6stupňovou manuální převodovkou a pohonem předních kol. Ne, žádné quattro, pokud totiž sníte o verzi s pohonem obou náprav, koupíte ji zatím pouze v nejdražším provedení 3.0 TDI, za které, ve srovnání s dvoulitrem, musíte připlatit masivních 320 tisíc.


 

Pokud někdo jednou vymyslí recept, jak kombinovat nízkoprofilové pneumatiky s komfortním podvozkem, budeme ho vynášet do nebe. Zatím však platí, že tento faktor se kvality jízdy dotýká velice významně. V prvních testech Audi A4 se objevily náznaky, že velká kola se můžou podepsat pod negativním názorem posádky na pohodlí. Nemůžeme to potvrdit ani vyvrátit, ale pravdou je, že se základním obutím, s pneumatikami o rozměru 225/55 R16, je A4 tak skvělé, že stojí za zvážení, jestli se příplatek za větší disky vyplatí.

S přihlédnutím k rozměrům (střední třída Audi je ve srovnání s konkurencí od BMW i Mercedesu výrazně větší ve všech sledovaných parametrech) jsou šestnáctky v blatnících utopené, ale důležitější je, že žádná díra ani boule na silnici nebude dostatečně veliká, aby dala o sobě vědět jinak, než vzdáleným a výrazně utlumeným žuchnutím. V každé chvíli tak budete mít dojem, že s vymláceným železničním přejezdem nebo asfaltovou roletu mají tlumiče a pružiny asi tolik práce jako hydraulický lis při žehlení hedvábné košilky.

Díky velmi dobré tuhosti karoserie, schopnosti vozu udržet neustálý kontakt kol se silnicí a v našich textech několikrát zmiňovanému posunu přední nápravy vpřed o 154 mm, se Audi v jízdních vlastnostech bez nejmenších problémů vyrovná Mondeu, které je mezi předokolkami považováno za etalon. Abychom však mohli postavit ingolstadtský model na stejnou úroveň s Fordem, musel by dostat lepší řízení. Přesněji, rádi bychom vyzkoušeli, jak se bude auto chovat se standardním hydraulickým posilovačem řízení, protože příplatkový servotronic okrádá řidiče o zpětnou vazbu a kolem středové polohy je (v malých rychlostech) slepá zóna. S narůstajícím tempem odpor příjemně stoupá a přesnost řízení zaručuje, že auto snadno nasměrujete do požadovaného směru, ale v každém případě jde o trhlinu v sebevědomém tvrzení Audi, které se nás snaží přesvědčit, že jde o nejsportovnější sedan střední třídy.


 

Druhým důkazem, že má Audi zvláštní vnímání sportovnosti, je samotná koncepce. Dlouhý rozvor posádka bezesporu ocení, ale v kombinaci s pohonem předních kol nemůžete očekávat, že auto bude řiditelné plynem. Na limitu se připravte na pozvolný nástup nedotáčivosti. Pochvalu však zaslouží fakt, že vůz si dlouho uchovává neutralitu, což je důkaz toho, že Audi opravdu zabralo ve snaze vylepšit rozložení hmotnosti mezi nápravami. Nejlépe to poznáte na zakroucené cestě s táhlými zatáčkami, kde při vyšší rychlosti přestane obtěžovat posilovač. Vyspělá konstrukce podvozku účinně omezuje náklony a A4 působí v takových chvílích velice hbitě.

Ani motor vám nezkazí zábavu. Na jednotky BMW 320d a Mercedesu C 220 CDI ztrácí nějaké newtonmetry i koně, ale snadno se vytáčí až do 5200 (!) ot./min., což je u naftových motorů neobvyklé. Prodleva záběru turbodmychadla je minimální a ve spojení se 6stupňovou manuální převodovkou dokáže 320 Nm (již v 1750 ot./min.) a 105 kW (143 k) roztáhnout A4 na stovku pod 10 sekund. Automobilka uvádí průměrnou spotřebu 5,5 l/100 km, palubní počítač v testovaném voze se však nedostal pod 6,8 l. S přihlédnutím k zimním pneumatikám s vyšším valivým odporem ovšem nemusí být spotřeba kolem šesti litrů nereálná.


 

Abychom nezapomněli - ačkoliv se zdá, že 2.0 TDI je starý známý, opak je pravdou. Koncern Volkswagen dal konečně sbohem hlučnému a méně spolehlivému systému čerpadlo-tryska a soustředil se na mainstream, tedy klasický common-rail, kombinovaný s piezoelektrickými vstřikovači. Výkonový rozdíl sice nepocítíte, ale minimálně zvuková kulisa je méně vtíravá.

Několikrát jsme se zmínili o velikosti vozu, ale abyste si udělali dokonalý obraz, stačí vám k tomu srovnání se současnou generací Audi A6. Nová ,,á-čtyčka" má jen o 35 mm kratší rozvor. Že se rozměrově dotahuje na vozy vyšší střední třídy, poznáte zejména v interiéru. Ať už jde o délku sedáků, šířku interiéru nebo důležitý prostor pro nohy a hlavy cestujících na zadních sedadlech, ani jednou jsme nezaznamenali klaustrofobické pocity. Poněkud obtížněji se bude sedět pouze pasažérovi uprostřed zadní lavice kvůli středovému tunelu, připravenému pro verze s pohonem všech kol. Co nás v zadní části trochu zarazilo, byla absence výdechů na konci středového tunelu pro cestující vzadu, kterými se chlubí i modely VW. Abyste dostali dokonalejší rozvody klimatizovaného vzduchu, musíte si připlatit, naštěstí jednozónová automatická klimatizace je součástí základního balíčku.

Když už jsme u výbavy, není chudá, ale rozhodně nerozmazluje. Škoda jen, že za příplatek jsou i LED diody v předních světlometech (v kombinaci s xenonovými světly) a rozhodně vás nepotěší, že za obyčejné sklápění zpětných zrcátek vám Audi navýší fakturu o 11 tisíc.


 

Pokud jste už měli příležitost sedět v Audi A5, nový sedan vás z místa řidiče nemá čím zaskočit. Přístroje i rozvržení ovládacích prvků je prakticky stejné, ale v testovacím voze nám jedna věc vadila. Tohle Audi mělo levnější provedení multimediálního rozhraní MMI a místo středového tunelu pro něj konstruktéři našli místo nad klimatizací. Problémem je fakt, že jednotlivá seskupení tlačítek jsou si velice podobná, takže místo abyste sáhli poslepu na správný knoflík, odpoutávají vaši pozornost.

Druhou záležitost, týkající se plastů v interiéru, berte pouze jako doporučení. Podle nás by se pro Audi A4, které si může nárokovat na označení reprezentativní sedan, více hodily tmavší odstíny panelů palubní desky. Při dotyku je zřejmé, že na měkčených materiálech se nešetřilo, ale nezáživná šedivá barva na první pohled připomíná auta méně urozeného původu.

Závěr

Je trochu záhadou, že potom, co nás nové Audi A5 dokázalo strhnout svým odhodláním, nenašli jsme stejné nadšení i v technicky téměř identickém sedanu. Dobře, můžete namítat, že tentokrát jsme jezdili se slabším motorem a pouze pohonem předních kol, jenže za vlažnější přijetí si může Audi samo, svými projevy o sportovnosti. Pokud by se však v reklamní kampani objevila slova jako komfort, kvalita, prestiž, prostor a korunoval by je slogan ve smyslu ,,ideál na dlouhé cesty", což vůbec nejsou méněcenné komodity (a pro jistou klientelu budou prvořadé), považovali bychom to za přesněji formulovanou nabídku.

První cena vozu862.400,-Kč (A4 1.8 TFSI, 118 kW)
První cena vozu s testovanou motorizací927.400,-Kč (A4 2.0 TDI, 105 kW)
Základní cena testovaného vozu927.400,-Kč (A4 2.0 TDI, 105 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků1.110.660,-Kč (A4 2.0 TDI, 105 kW)

Plusy

  • Prostorný pro posádku
  • Komfortní podvozek a kvalita jízdy
  • LED světla říkající ,,kliď se z cesty"
  • Typická kvalita a zpracování kabiny

Minusy

  • Tento motor zatím nekoupíte jako quattro
  • Vysoké příplatky za některé položky
  • Překombinovaná sestava ovladačů a tlačítek na středové konzole

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Audi A4 bazar