Citroën C3 Visiodrive 1,4 VTi - Testu otcovství netřeba

Je tady konečně úplně nový Citroën C3 a jedna věc je jistá - je lepší, mnohem lepší než jeho předchůdce. Ale i přesto svůj původ nezapře. Je to výhoda nebo nedostatek?

Po poněkud rozpačitém (zejména) stylistickém přešlapování kdysi ikonické francouzské značky v posledních dekádách se designéři konečně našli a celá modelová řada začíná dostávat charakteristické rysy, díky nimž poznáte původ auta, aniž byste museli luštit výsostné znaky.

Pravda, některé detaily, jako například tvar zadních svítilen, se nemusí zamlouvat každému, nicméně celek působí velmi dobře a vedle prestižnějších C6 a C5 se rozhodně nemusí cítit méněcenně. Za to si vůz rozhodně zaslouží pochvalu.

Jedenadvacáté století

Nejsem sice asi zrovna typický uživatel osobního auta, ale co mě na téměř všech interiérech v průběhu několika posledních dekád ubíjelo, byla fádnost. Čest několika málo výjimkám. Naštěstí se v posledních letech doslova vyrojily kokpity, které se nebojí moderního stylingu, aniž by utrpěla jejich funkčnost. A C3 je rozhodně jedním z nich.


 

Takový volant by si před pár lety nikdo nedovolil dát nikdo ani do experimentální studie, minimalistická palubní deska dopřává pasažérům vpředu volnost a jejím hlavním zdobným motivem je zajímavě tvarovaný plastový pás s kvalitní lesklou povrchovou úpravou, za níž se nestydí ani u Porsche.

A pak je tu působivé (příplatkové) panoramatické čelní sklo, které končí až za hlavou řidiče a poskytuje tak ve městě perfektní výhled vpřed. Pokud vám ale někdy bude nadměrné prosvětlení kabiny nepříjemné, lze horní část zakrýt tuhou clonou, na jejímž konci nechybí stínítka. Praktické je, že kryt nelze odsunout, pokud nejsou clony sklopené. Takhle si prostě představuji auto pro druhou dekádu 21. století. Volant má docela dobrý rozsah seřízení, a přestože posaz není nijak extra nízký, nelze ho považovat ani za nepříjemně vysoký, je prostě tak akorát, což současně zajišťuje i slušný výhled do stran.

Ale chválit bohužel nelze donekonečna. Jakkoli je kabina stylová, cestující vzadu budou mít málo důvodů ke spokojenému úsměvu. C3 lze totiž považovat spíše za 3+1 místné. Dospělý se za řidiče (pokud nejde o Pygmeje) nevejde s koleny ani s hlavou. Lépe už na tom bude cestující za spolujezdcem, jenž se díky vybrané palubní desce může posunout více vpřed. Se strmě padající linií střechy ale mnoho nesvedete. Jasně, auto pro manželku a pro odvoz dětí do škody, říkáte si. Jenže problémy s místem bude mít i vaše ratolest ve ,,vajíčku" i v sedačce následné kategorie. C3 je prostě dost malá. Na druhou stranu ale kufr o objemu 300 l představuje v této třídě nadstandard.

Vydařená atmosféra

Jako zatvrzelého vyznavače dobrých atmosférických motorů mě ničí současná ofenziva přeplňování, která odsouvá starou dobrou klasiku na vedlejší kolej. Řidiči jsou prostě čím dál línější... O to více mě potěší, když se i dnes najde nějaká vydařená ,,atmosféra". A právě taková je i čtrnáctistovka v C3. Vlastně se jí dá vytknout pouze to označení VTi, při jehož vyslovení asi musí jít ortodoxní fandové vysokootáčkových Hond do kolen.

Francouzský motor rozhodně patří mezi nejlepší ve třídě; má výkon 70 kW při 6000 otáčkách a točivý moment 136 Nm při 4000 otáčkách, což spolu s kratším zpřevodováním zajišťuje hatchbacku nejen potřebnou živost ve vyšším spektru otáček, ale i slušnou pružnost dole. Jak se na atmosféru sluší, nejlépe se cítí nad 4000 otáčkami, a přestože jí chybí špička, nárůst dynamiky je znát až do nějakých 5800 min-1. Elektronicky ovládaný plyn sice reaguje pomaleji, než by bylo optimální, ale rozhodně nijak zvlášť nevybočuje ze standardů této kategorie.


 

Teď už ovšem narážíme na první důvod, proč není dobré lpět tak důsledně na tradicích značky. Vydařený motor je totiž zkombinován s pětistupňovým manuálem, jenž je bohužel typickým představitelem produktu koncernu PSA. Pokud uvidíte někoho za volantem francouzského auta vykonávat za volantem rozmáchlá gesta, nemusí to být nutně temperamentní řečník, dost možná se jen snaží zařadit potřebnou rychlost. Dráhy kulisy jsou velmi dlouhé, mají výrazné vůle, gumový chod a jsou poskládány daleko od sebe. Však to znáte; a u C3 se na tomto trendu nic nezměnilo. Na druhou stranu řidič snad ocení, že se nemusí s ústrojím přetlačovat v neutrální poloze jako u německých aut, když už nic, tak je změna rychlostí alespoň hladká a plynulá.

Co se ekonomiky provozu týče, jevil se nám francouzský béčkový hatchback z těch žíznivějších. Při jízdě stovkou jsme mu naměřili spotřebu 6,3 l na 100 km a při dálničním maximu 8,8 l, je ovšem třeba brát v úvahu přítomnost zimních pneumatik a nízkých teplot druhé poloviny letošního února.

Lehce nad průměrem třídy je i odhlučnění motoru, o jeho práci sice posádka ví, nadměrně ale neruší.

Správný Citroën

Auta ze země galského kohouta si vždy zakládala na nadstandardní úrovni jízdního komfortu. Jenže ten ve většině případů skončil s prvním výtlukem na silnici. To ovšem díky bohu není problém aktuální C3. U ní se inženýrům konečně podařilo skloubit relativní (s ohledem na danou kategorii) plavnost jízdy se schopností pohlcovat rázy od přejezdů většiny běžných nerovností. Je ovšem třeba počítat s většími náklony karoserie v zatáčkách a s nejistotou auta nejen při vyhýbacích manévrech, ale i při korekcích směru jízdy v oblouku zatáčky, jimž se kvůli přeposilovanému a odtažitému řízení asi nevyhnete. Nelze mu však upřít přesnost a ostrost, což ovšem není spolu s již zmíněnými vlastnostmi právě ideální kombinace (Alfa MiTo nechává pozdravovat). Také je třeba mít na paměti všudypřítomnou lehkou nedotáčivost. Ale nikdo doufám neočekává od Citroënu chování sporťáku, že ne? Věřím tomu, že přesně takové vlastnosti klientela značky se zdvojeným šípem ve znaku očekává. Loeb jezdí na trošku jiném nářadí...

Spokojenost panovala i s brzdami, mají příjemný, plynulý nástup a se zpomalením C3 nemají sebemenší problémy. Je ovšem žádoucí mít při intenzivním brzdění auto v přímém směru, jinak se měkké pérování postará o rozvlnění karoserie. Při intenzivní deceleraci dojde k aktivaci výstražných světel, která je následně nutné vypnout ručně.

Zůstává ,,svůj"

Předchozí C3 nebylo zrovna auto, o které bychom se v redakci přetahovali, o to více je třeba vyzdvihnout aktuální model, jemuž se podařilo srovnat krok s konkurencí, byť si Francouzi jisté věci stále dělají po svém, což ovšem nutně neznamená, že bychom jim to měli za zlé.

První cena vozu239 000,-Kč (1.1i, 44 kW)
První cena vozu s testovanou motorizací312 900,-Kč (1.4 VTi SX, 72 kW)
Základní cena testovaného vozu362 900,-Kč (1.4 VTi Exclusive, 72 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků393 900,-Kč (1.4 VTi Exclusive, 72 kW)

Plusy

  • Stylový a moderní interiér
  • Dynamický motor
  • Unikátní panoramatická střecha
  • Dobrý jízdní komfort
  • Poměrně velký kufr
  • Prostorný interiér vpředu, nadprůměrná vnitřní šířka

Mínusy

  • Přeposilované a odtažité řízení
  • Nevýrazné boční vedení sedadel
  • Vysoký posaz
  • Dlouhé dráhy řazení, vůle v kulise
  • Nedotáčivost a nervozita podvozku
  • Stísněný interiér vzadu

Vydáno: 22. 02. 2010

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Citroën C3 bazar