Citroën C4 Picasso 1.6 e-HDi Exclusive: Tech art

Citroën se nikdy nebál tvarových experimentů, což dokazuje i novou generací rodinného MPV C4 Picasso. Přívlastek Technospace jasně vystihuje jeho skoro až futuristický design karoserie i interiéru.

Označení Multispace není náhodné, jmenoval se tak totiž koncept, který byl k vidění letos v březnu na autosalonu v Ženevě. Už tehdy vzbudil svým designem pořádný rozruch. Lidé od Citroënu tvrdili, že má tato studie velmi blízko k sériové podobě, ale že až tak blízko, jsme nevěřili.

Právě design je tím prvním, s čím se musí případný zájemce o toto auto vypořádat. Při návrhu tvarů picassa, zejména čelní partie, se tvůrci asi tentokrát nechali inspirovat nějakým sci-fi seriálem, třeba kreslenou Futuramou. Když jsme nové picasso viděli poprvé na fotografiích, skutečně jsme nevěřili vlastním očím. Jenže na živo vypadá o dost lépe, zajímavě, dokonce se nám nakonec i zamlouvalo. Design vozu je naprostý originál a stejně jako obrazy od Picassa, po němž nese jméno, si ho na silnici nesplete s žádným jiným autem. A to je určitě dobře. Jedním dechem ale musíme dodat, že ne každému se Picassovy obrazy líbily a totéž bude určitě platit i po C4.

Design picassa se může i nemusí líbit, nikoho ale nenechá zcela chladným.

Neméně neotřele působí také interiér, resp. přístrojová deska. Už ani minulá generace nepatřila zrovna mezi automobilové konzervativce, technospace však tento styl posunul opět o kus kupředu. Znovu zde najdeme dva digitálních displeje, ty jsou však soustředěné pod sebou do středu přístrojové desky a proti minulosti se zvětšily a vybarvily. Zejména ten hlavní 12palcový, který mají v základu dvě nejvyšší výbavy, by se dobře vyjímal i v luxusním automobilu. Řidič má možnost si vybrat mezi dvěma základními schématy zobrazení – s klasickými kulatými přístroji (Elliptic) nebo digitálními, rozdělenými  na tři čtverce (Cubic). V obou případech lze navíc měnit, co se vlastně bude zobrazovat. U kruhového stylu může pravý ukazatel zobrazovat otáčkoměr, navigaci, údaje audiosystému a své místo zde má i palubní počítač či bluetooth handsfree, jež je u všech verzí v základní výbavě.

Ve všech picassech najdeme barevný sedmipalcový dotykový displej, umístěný pod výdechy ventilace. Jeho prostřednictvím se totiž ovládají všechny základní i nadstavbové palubní systémy. Dotyková jsou i tlačítka po obou bocích obrazovky, kterými se vyvolávají základní funkce, jako jsou rádio, klimatizace, telefon či nastavení vozidla.  Klasických tlačítek či ovladačů v těchto místech mnoho nenajdete, vlastně pouze jediné, na vypínání rádia. To je ke všemu hodně vpravo, takže se k němu musíte natahovat. Baštou tlačítek zůstává volant, kde jich je opravdu hodně. Na jejich záplavu si zvykáme už od uvedení hatchbacku C4, z něhož picasso technicky vychází.

Díky velkému čelnímu sklu je ve voze hodně světla a tepla. Zároveň je z něj skvěle vidět.

Jenže na způsob ovládání palubních systémů jsme si za celý týden nezvykli. Pomineme-li fakt, že některé věci nefungovaly, jak by měly (u nových vozů plných elektroniky se to občas stává), tak nám dost vadilo, že dotyková tlačítka na bocích obrazovky nás většinou poslechla až napodruhé (možná jsme se netrefili). Stejně tak teplotu klimatizace bychom raději ovládali pomocí koleček či pevných tlačítek, trefit se totiž prstem na správné místo obrazovky je hlavně za jízdy skoro až nebezpečné, protože se musíte soustředit. Také vyvolávání uložených stanic z paměti rádia se musí dělat složitě minimálně dvěma kroky. Proč? Vždyť i prémiové automobilky se postupně vracejí ke klasickým tlačítkům. Hlavně starším zákazníkům asi bude celá architektura dělat potíže.

Čím si nás picasso získalo, je celková vysoká kvalita použitých materiálů i zpracování. Faktem je, že tento dojem umocnila nejvyšší výbava Exclusive obohacená příplatkovým koženým čalouněním Nappa, takže jsme si připadali jako ve voze řady DS. Na předních sedadlech vpředu si lze užívat masáž zad, řidič si může natáhnout nohy na nastavitelnou opěrku. Ta se seřizuje z boku sedadla ovladačem, kterým se běžně nastavuje podélný posun. Zde se musí sedadlem posouvat ručně. Na samostatný ovladač pro podnožku už zkrátka nezbylo místo.  

Vzadu jsou tři stejně široká sedadla, která jsou podélně posuvná, mají nastavitelný sklon opěradel a dají se sklopit do podlahy.
 
Vraťme se ale k hlavnímu úkolu C4 Picasso, a tím je převoz rodiny. A to umí perfektně. Silnou stránkou vozu je opět nadprůměrný vnitřní prostor, místa je tu ve všech ohledech víc než dost. Dojem volnosti umocňuje i bohaté prosklení interiéru, slunce do něj dopadá obřím čelním sklem a v našem případě i obří panoramatickou střechou za 14 000 Kč. Příkladná je také variabilita. Ve druhé řadě jsou tři samostatná, stejně (dostatečně) široká sedadla, kam lze upnout i tři dětské sedačky, což dnes není úplně běžné. Sedadla mají nastavitelný sklon opěradel a lze jimi podélně posouvat (v základu ve dvou nejvyšších výbavách), čímž lze základní objem kufru zvětšit z 537 na 630 l. Sedadla jdou schovat do podlahy (chce to trochu víc síly), čímž přepravní kapacita picassa vzroste až na 1709 l. Jak se na MPV sluší a patří, ve voze je ukryto množství přihrádek a schránek, nechybějí tři 12V zásuvky, vpředu ve schránce je dokonce i 230voltová.

C4 Picasso se nabízí se dvěma benzinovými 1.6 VTi 120 a 1.6 THP 155 k a dvěma naftovými motory 1.6 HDi 90 a 115 k. K testu jsme měli k dispozici silnější verzi s 85 kW a 270 Nm, což jsou na auto tohoto formátu rozumné parametry. Kvůli dlouhým převodům šestistupňového manuálu má ale motor vlažnější zátah v nízkých otáčkách, i na pětku se z 1500 ot/min rozjíždí jen hodně pozvolna. Velkým kladem motoru je ale nízká spotřeba, která se dá udržet do 5,5 l/100 km. K této hodnotě přispěl i vylepšený systém stop-start, který při vyřazené rychlosti vypíná motor už ve 20 km/h, stejně tak nenaskočí hned po rozjezdu. Vše navíc probíhá plynule a bez cukání. Naopak nám vadila hodně tuhá spojka, která byla zpočátku viníkem trhavých rozjezdů.

Kufr má 537 až 630 l podle polohy sedadel. Na boku opět nechybí u některých verzí svítilna.

Picasso dostalo zcela nový podvozek s kvalitnějším řízením, takže na kvalitní silnici si jízdu s ním užijete víc než dřív. Ford C-Max to ale rozhodně pořád není. Rezervy má hlavně na horších silnicích, s nimiž se tužší pérování a 17” kola nedokáží vypořádat se ctí. Každopádně už to není ten plavný a houpavý koráb jako dřív. Těžko říct, zda je to dobře, nebo ne.

Základní cena slušně vybavené C4 Picasso 1.6 e-HDi začíná s akční slevou na 464 900 Kč, testovaná top verze s příplatky už ale i po odečtení bonusu stojí 743 000 Kč, což je docela dost.

Pořád existuje mnoho lépe jezdících MPV, picasso ale udělalo velký skok kupředu.

Vydáno: 07. 10. 2013

Autor: Michal Štengl, foto Václav Novák (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: autopruvodce.cz

Aktuální nabídka: Citroën C4 Picasso bazar