Ford Mondeo 2.5 Duratec - Manažerské ST

Současný vrchol řady Mondeo nemá ani silný šestiválec, ani ST na zádi. Znamená to, že klientela velkých Fordů přichází o extrémní řidičské zážitky?

Ford Mondeo ve své současné podobě vyrazil na evropské trhy v roce 2007. Ve stejnou dobu prodejci rozprodali poslední kusy předchozí generace v provedení ST220. Jeho následník se prozatím nedostavil a je ve hvězdách, zda vůbec někdy dorazí. Roli nejvýkonnějšího Mondea tak zastupuje motorizace 2.5 Duratec se 162 kW.

Jsou to už více než 2 roky, co se představilo nové Mondeo. Mezitím se snad všichni více nebo méně zabývali jeho kinetickým designem, prostorným interiérem, skvělými jízdními vlastnostmi a dalšími rysy této automobilové osobnosti, ale asi jen hrstka věrných si všimla, že zadními dveřmi odešlo ST220. S minulou generací nás opustil poslední šestiválcový Ford. Uzavřela se historie se slavnými předky v podobě Scorpia Cosworth, Mondea ST200 a řady dalších výkonných resp. vysoce komfortních modelů.


 

Roli nejsilnějšího agregátu převzal přeplňovaný pětiválec 2.5 Duratec, ačkoli úhlavní nepřítel z Emdenu má hned dvě šestiválcové alternativy (3,2 FSI a 3,6 FSI, vždy s pohonem všech kol), šesti válců se nevzdali navzdory eko-lobbingu ani v Rüsselsheimu (Insignia 2.8 V6 Turbo s pohonem všech kol) a také ve střední třídě z Francie si radost ze zážehového šestiválce stále ještě můžete dopřát.

Největší silák mezi Mondei tedy v roce 2009 rozhodně neohromuje svými parametry. Má však vůbec jízdně na to, aby nastoupil na místo Mondea ST220?

Hrátky s doplňky

Design současného Mondea sklidil již mnoho chvály, ale dostalo se mu i kritiky. Ta se povětšinou navážela do jeho objemnějších boků a snad až příliš velké délky. Ovšem to je jen drobná piha na kráse jinak zdařilého koktejlu dynamických linií. Čas nejde jednoduše zastavit, a tak není divu, že se na post designového premianta neprémiové střední třídy dere celá řada nových modelů z japonské enklávy nemluvě o sličné Insignii.

K testu dorazilo Mondeo se sadou karosářských doplňků Individual, obsahující sportovní mřížku chladiče, spoiler na předním i zadním nárazníku (u zadního s difuzorem), nástavce prahů, sportovní přední mlhová světla a 2 samostatné chromované koncovky výfuku, celkem vše za 59.000,- Kč. Pozornému čtenáři jistě neunikl esteticky zdařile integrovaný spoiler na víku zavazadlového prostoru, který přijde na 7.000,-Kč. Za příplatek 11.000,-Kč byla i 17palcová litá kola, nahrazující standardní 16palcová lité disky.

Luxus za tučný příplatek

O interiéru současného Mondea toho bylo napsáno mnoho, a tak si jen připomeňme to nejdůležitější. Ford si vysloužil chválu za obrovský vnitřní prostor, kvalitní, špičkově tvarovaná i pohodlná sedadla, dobré dílenské zpracování, dostatek odkládacích prostor i nadprůměrnou ergonomii. Kritiku víceméně sklidily pouze nesourodé ovladače, představující kombinaci zcela nových dílů s prvky s předchozí generace a snad trochu méně harmonické sladění interiéru se zbytkem vozu.

Interiér testovaného vozu s výbavou Titanium byl stejně jako jeho exteriér vybaven sadou Individual, která má odlišit vůz od běžné produkce. Sada zahrnovala sedadlo řidiče i spolujezdce elektricky nastavitelné v 8 směrech s pamětí polohy pro 4 individuální nastavení, s nastavitelnou bederní opěrkou, vyhřívaná přední sedadla s regulací teploty, kožené čalounění sedadel, zpětná zrcátka s pamětí polohy včetně sklápění při zařazení zpětného chodu, přední a zadní koberce s obrubou z nubuku, ozdobné lišty prahů předních dveří s logem Individual a hliníkové pedály. Toto vše přijde bratru na 110.000,-Kč.

Výčet příplatkových prvků tím ovšem zdaleka nekončí. Mondeo mělo na přístrojové desce startovací tlačítko Ford Power v ceně 5.500,-Kč. Střed palubní desky zdobil navigační systém Blaupunkt FX s barevným displejem a 4 GB SD kartou za 29.600,-Kč. K jízdnímu komfortu přispíval adaptivní tempomat s detektorem bezpečné vzdálenosti a regulací rozjezdu do svahu (zdrží vás před rozjezdem snad až příliš dlouho) za 29.200,-Kč.

Poslední příplatkovou položkou se stal parkovací asistent za 12.900,-Kč. Ten se ovšem nejen na přeplněném parkovišti u hypermarketu stal díky své úzkostlivosti otravnou přítěží. Jeho přední i zadní senzory jsou nastaveny tak citlivě, že například při opouštění standardního parkovacího místa na vás po zařazení rychlosti začne okamžitě zběsile pípat a nepřestane, dokud jej naštvaně nevypnete.

Po zdlouhavém výčtu příplatkové výbavy se ještě vrátíme k sedadlům. Vzhledem k poněkud aprílovému počasí jsme během týdne s Mondeem ocenili skvěle fungující vyhřívání i odvětrávání. Možnost elektrického nastavení v 8 směrech rovněž potěšila, i když některé členy redakce překvapil vyšší posaz než u verzí s manuálně stavitelnými sedadly. Výrazné boční vedení příjemně drželo tělo při rychlejších průjezdech v zatáčkách a sedáky navíc dobře podpíraly stehna.

Hvězda první velikosti

Pokud nyní kroutíte hlavou nad nesmyslnou příplatkovou výbavou nebo naopak nadšeně zaškrtáváte v ceníku další prvky ze skutečně bohaté nabídky doplňků, pak toho na chvíli nechte. Právě se dostáváme k jádru pudla.

Doba vidlicových šestiválců je u evropských Fordů asi nenávratně pryč. Naštěstí na jejich místo nastoupil přeplňovaný řadový pětiválec 2.5 Duratec se šestiválcově sametovým chodem. Tento motor nabízí výkon 162 kW (220 k) při 5000 min-1 a točivý moment 320 Nm dostupný od 1500 do 4800 min-1.

Připomeňme, že Mondeo ST220 disponovalo výkonem 166 kW (226 k) při 6150 min-1 a točivým momentem 280 Nm při 4900 min-1 z atmosférického motoru o objemu 3,0 l.

Stačí pohled na otáčky, v nichž oba motory dosahují maxim výkonu i momentu a je jasné, že pětiválec je větší kliďas orientovaný na komfortní ovládání. A taky že ano.

Motor nejvýkonnějšího Mondea předvádí své kvality více než dostatečně například ve Focusu ST a nemá problém ani s velkým liftbackem s pohotovostní hmotností 1492 kg. Turbodmychadlo reaguje s minimálním zpožděním, ale to se ztrácí v zátahu dvou a půl litrového pětiválce. Síly i dynamiky je dostatek, ale chybí zde dravost, kterou znají řidiči šestiválcového ST220. Přeplňovaný motor hraje především na plynulost a nemá výraznou špičku ve vysokých otáčkách. Šestistupňová manuální převodovka si s přeplňovaným pětiválcem rozuměla velmi dobře a měla přesně vymezené krátké dráhy řazení, které provokovaly k častým, i když vůbec ne nutným změnám převodů.


 

Milou zkušeností je schopnost jezdit s rozumnou spotřebou. Tou míníme odběr 9,6 l/100 km po celotýdenním používání. Standardní dálniční stotřicítka si žádá 9,3 l/100 km a jen 2800 min-1. Auto je tedy naprosto klidné a tiché, velmi příjemné na dlouhé cestování. Sportovní jízda vyžene spotřebu přes 15 l/100 km, ale i to lze považovat za přijatelné, vzhledem k možnostem šestiválcové konkurence.

Spíš cesťák než sporťák

Mondeo již v předchozích generacích platilo za stroj s vynikajícími jízdními vlastnostmi. Na tom se nic nezměnilo ani u aktuálního provedení. V případě testovaného vozu potěšil velmi dobrý jízdní komfort, na němž měla svůj podíl i 17palcová kola s pneumatikami 235/45 R17 - rozměr ještě nedávno extrémní, dnes však už takřka standardní.

Na druhou stranu právě tato kola mírně otupila jízdní chování Mondea. Řízení oproti dříve testovaným vozům nebylo tak precizní. Kolem přímé polohy vykazovalo lehkou necitlivost a v zatáčkách chyběl dříve chválený přehled o dění pod koly. Posilovač řízení fungoval jako vždy u Mondea s optimálním účinkem a vyvážeností. V zatáčkách se liftback choval poněkud vláčněji, přestože podvozek sedí perfektně. Karoserie se mírně pohupovala a vykazovala jistou pohybovou setrvačnost. Do zatáček Mondeo zaklekávalo později, než by bylo příjemné a navíc bylo při ostřejším jízdním stylu mírně nedotáčivé.

Co to vše znamená?

Je tato kombinace motoru, převodovky, kol a pneumatik špatná? Vůbec ne! Jen to zkrátka není to auto, jaké od vrcholu hierarchické pyramidy Fordu čekáte. Špičkové jízdní vlastnosti na dokonalém povrchu u Fordu vyměnili za lepší míru pohodlí na reálných dálnicích českého typu při zachování většiny zážitků z řízení, řazení a brzdění, na které byli piloti šestiválcových Mondeí zvyklí. Výbušnost sportovních šestiválců nahradil na elasticitu orientovaný setup přeplňovaného pětiválce. Chcete-li o něco více přímočarosti v ovládání, zkuste instalaci větších kol, zřejmě však příjdete o část tlumicích schopností propracovaného podvozku.

Hromada továrních tuningových plastů a špičkový interiér ani z Mondea 2,5 Duratec stíhače nejvyšší kategorie neudělá. MíSTo pro opravdové Mondeo ST v modelové pyramidě Fordu zůstává neobsazeno.


 

První cena vozu544.990,- Kč (Mondeo Core, 1.6 Duratec, 81 kW )
První cena vozu s testovanou motorizací754.990,- Kč (Mondeo Ghia, 2.5 Duratec, 162 kW)
Základní cena testovaného vozu766.990,- Kč (Mondeo Titanium, 2.5 Duratec, 162 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků980.390,- Kč (Mondeo Titanium, 2.5 Duratec, 162 kW)

Plusy

  • Výkonná a kultivovaná pohonná jednotka
  • Velmi dobré jízdní vlastnosti
  • Dobré tlumení nerovností
  • Přesné a komunikativní řízení
  • Odstupňování převodovky
  • Velký vnitřní prostor
  • Prostorný a variabilní zavazadlový prostor

Minusy

  • Pocit těžkopádnosti při jízdě
  • Horší výhled vzad
  • Příliš citlivý parkovací asistent
  • Jen s obtížemi může konkurovat špičkovým šestiválcovým motorizacím
  • Absence volby pohonu 4x4

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Ford Mondeo bazar