Ford Ranger 2,5 TDCi - Pracant ve smokingu

Ford se snaží udržet svého zástupce na trhu pick-upů v konkurenceschopné formě, kterou má zajistit faceliftované provedení. I po modernizaci je Ranger nabízen ve třech karosářských verzích, ze čtyř stupňů výbavy si vyberou zájemci o čistě pracovní stroj i

Modernizovaný Ford Ranger měl premiéru na loňském autosalonu v Ženevě. Vychází z konceptu Ranger Max, představeného na Thailand Motor Expo 2008. Tento koncept v zářivě oranžovém laku na 18palcových litých kolech byl výsledkem spolupráce designérů z Thajska a týmů z Asie a Afriky.

Sériový model převzal od konceptu hlavní linie a od původního provedení, které mělo premiéru v roce 2006 a na český trh vstoupilo na začátku roku 2007, se liší především novým designem svých předních partií.

Pick-up dostal zcela nový přední nárazník, výraznou chromovanou masku chladiče, nově tvarované hlavní světlomety, modifikovanou kapotu motoru a přední blatníky. Modernizace se dotkla i zadních blatníků a zadních světlometů. Tvar karoserie byl upravován i podle měření v aerodynamickém tunelu, které se zasloužilo například o změnu tvaru klik dveří nebo krytů vnějších zpětných zrcátek.


 

V interiéru se neodehrály téměř žádné na první pohled viditelné změny. Vedle nově tvarovaných sedadel s vylepšeným bočním vedením a nových materiálů je zde stále stejná palubní deska. Ford se v případě vnitřního prostoru celkem úspěšně zaměřil na snížení vibrací a hluku, účinnější funkci klimatizace a také použití nového autorádia s CD a MP3 přehrávačem, které je nyní součástí standardní výbavy pro všechny verze.

Bohatý výběr

Zákazníci si u Fordu mohou zvolit v případě Rangeru s karoserií Single Cab (dvě sedadla, dlouhá korba) v kombinaci se základní výbavou XL a motorem 2,5 TDCi mezi pohonem pouze zadní nápravy nebo přiřaditelným pohonem všech čtyř kol.

Všechny následující kombinace karoserií, výbav, motorů a převodovek jsou vždy spojeny s pohonem 4x4. Vedle verze Single Cabu jsou k dispozici již tradičně provedení Super Cab (čtyři sedadla, dva páry dveří otevírané proti sobě) a Double Cab (dvě sedadla vpředu, třímístná lavice vzadu, dva páry dveří otevírané po směru jízdy). Od provedení kabiny se odvíjí i délka ložné plochy, která může být 2280 mm (Single Cab), 1753 mm (Super Cab) nebo 1530 mm (Double Cab).

Výbava Rangeru je odstupňována do čtyř verzí. Vysloveně pracovní charakter má provedení XL, které je k dispozici pro všechny tři karoserie. Stále ještě pro práci vhodná je verze XLT dostupná s karoseriemi Super Cab a Double Cab. Tyto karosářské varianty jsou k dispozici i pro stylová provedení Limited a Wildtrack.

Paletu pohonných jednotek představují dva čtyřválcové turbodiesely o objemu 2,5 litru (105 kW) a 3,0 litru (115 kW). První z této dvojice ve spojení s pětistupňovou manuální převodovkou je určen prakticky pro všechny verze vyjma Double Cab Wildtrak, která je k dispozici pouze s výkonnějším agregátem v kombinaci s manuální pětistupňovou převodovkou. Třílitr je možné si objednat i pro Double Cab Limited, v němž je standardně spojen s pětistupňovou automatickou převodovku.

K redakčnímu testu modernizovaného Rangeru nám Ford poskytl Double Cab s výbavou Limited v kombinaci s motorem 2,5 TDCi a manuální převodovkou. Tato verze na první pohled díky svému černému metalickému laku, 16palcovým litým kolům a množství chromovaných doplňků spíše než pracovní stroj připomínala stylové SUV. Tento dojem jen umocňovalo kožené čalounění a poměrně bohatá standardní výbava.

Na palubě

Interiér faceliftovaného Rangeru se od původního provedení na pohled prakticky neliší. Ani v případě luxusně pojatého provedení Limited se sice nedá mluvit o pocitech stejných jako v běžném osobním autě, ale díky použitým materiálům, slušnému audiosystému a klimatizaci, která je schopna kabinu s relativně malými okny vychladit i při extrémních vedrech počátku letošního července, se jim velmi silně přibližuje.

První rozdíl mezi Rangerem a většinou běžné produkce představuje světlá výška 207 mm, jíž je nutno překonat při nastupování do interiéru. Při navrhování prostoru pro řidiče a jeho předního spolujezdce počítali konstruktéři s pořádnými chlapy a díky tomu se za výškově stavitelným volantem budou dobře cítit dlouháni i příznivci pivních posiloven. Kritiku si zde zaslouží umístění táhla ruční brzdy před pravým kolenem, k němuž se musí řidič ohýbat. Všechny ostatní ovládací prvky jsou rozmístěny přehledně a v pohodlném dosahu řidiče.

Přední sedadla Rangeru představují velmi příjemné místo k pobytu, umí podržet i při prudších průjezdech zatáčkou nebo při zdolávání těžšího terénu a ani při delších cestách nebolí záda. Výhled z místa řidiče je velmi dobrý dopředu, do stran i šikmo vzad, ale přímo vzad jej omezuje vzhůru trčící korba, za níž se lehce schová hatchback nižší střední třídy, pro jehož řidiče je bezpečný odstup neznámým pojmem. Naštěstí se dá prostor za vozem dobře kontrolovat prostřednictvím rozměrných vnějších zpětných zrcátek.

Obsaditelnost 2+3

Testovaný Double Cab se sice v propagačních materiálech tváří jako plnohodnotný pětimístný automobil, ale jeho zadní třímístná lavice je vhodná spíše jen pro kratší cesty. I průměrně vzrostlý dospělý bude mít po chvíli problém s výškou poměrně pohodlného sedáku, který je pouhých 310 mm nad zemí, což znamená, že jen osoby malého vzrůstu nebo děti nebudou mít kolena pod bradou. Na šířku a nad hlavou nabízí druhá řada sedadel prostoru dostatek. Kromě nízko umístěného sedáku odradí většinu cestujících od delšího pobytu v zadní části kabiny Rangeru i zadní tuhá náprava s poloeliptickými listovými pružinami, díky níž si posádka na zadním sedadle u vozu s nezatíženou korbou poskočí na každé nerovnosti. Třicátníci i starší pasažéři zde mohou zavzpomínat na školní výlety na zadních sedadlech staré Karosy.


 

Nabídka úložných prostor v interiéru Rangeru je vzhledem k dnešním praktikám spíše průměrná a to ne svým počtem, ale spíše objemem jednotlivých kapes a přihrádek. Vpředu jsou k dispozici tradiční kapsy ve dveřích, uzamykatelná schránka před spolujezdcem, nad ní je malý výsuvný šuplík a odkládací prostory na drobnosti jsou i ve středové konzole pod rádiem. Loketní opěrka mezi sedadly v sobě ukrývá dvě schránky. Zadní cestující se v případě svých drobností musí spokojit pouze s kapsami na zadní straně předních sedadel, dvěma držáky nápojů nebo minimalistickým pašeráckým prostorem za sklopným zadním opěradlem, v němž je již povinná výbava a hever.

Na korbě

Pick-up si většina zákazníků nepořizuje kvůli pohodlí v interiéru, ale pro jeho schopnost převážet i objemnější předměty. Ford Ranger s kabinou Double Cab disponuje ložnou plochou o délce 1530 mm, jejíž šířka je 1456 mm a pouze v místě podběhu kol zadní nápravy se zužuje na 1090 mm. Hloubka ložného prostoru je 465 mm a výška od podlahy k horní hraně ochranného a pomocného rámu v přední části korby je 974 mm. Nákladová hrana je díky koncepci vozu 805 mm nad zemí.

Cestou necestou

Testovaný Ranger měl pod kapotou přeplňovaný vznětový čtyřválcový motor o objemu 2,5 litru se systémem vstřikování paliva Common Rail. Síla motoru je přenášena na kola prostřednictvím překvapivě přesné pětistupňové manuální převodovky. Malé mínus si Ranger zaslouží za rozmístění řadicí páky a páky pro přiřazování předního pohonu a redukce, které je přesně opačné než by člověk čekal a vinu na tom nejspíš nese místo výroby Rangeru, jímž je Thajsko. Malá páka, na níž přijde řada prakticky jen v obtížnějším terénu je sice kratší, ale díky svému umístění vlevo se občas připlete do ruky místo řadicí páky umístěné vpravo, tedy blíže k spolujezdci.

Testovaný model měl stálý pohon zadních kol a přiřaditelný pohon předních kol. Rozdělovací převodovka umožňuje zařadit redukovanou rychlost při zapojeném pohonu 4x4. Přední a zadní diferenciál s hypoidním soukolím jsou poháněné pomocí kloubových spojovacích hřídelí. Na přístrojové desce je k dispozici tlačítko se zkratkou RFW, které slouží k ovládání zubové spojky připojení pohonu přední nápravy.

Při pohledu do tabulky s technickými údaji se může zdát, že Ranger s pohotovostní hmotnosti 1805 kg není příliš svižným účastníkem silničního provozu, ale opak je pravdou a v mezích limitů povolených na českých silnicích je velký pick-up čilým vozidlem. Za podávané výkony si přitom turbodiesel řekne v průměru okolo 9 litrů nafty na 100 km a této spotřeby jsme dosáhli při jízdách provozovaných převážně v okolí a centru Prahy.

Ve městě je těžký pick-up při akceleraci na semaforech schopný ukázat záda většině běžných vozů nižší střední i střední třídy. I přes své vnější rozměry působí poměrně obratným dojmem, ale v kolonách je nutné myslet na pomalejší nástup brzd.

Pouze při rychlejších změnách směru nebo při odbočování je potřeba počítat s nepřímým řízením s pomalým převodem, kvůli němuž je potřeba kolům pomoci zpět do přímého směru. Překvapivě jednoduché je podélné parkování do řady aut u chodníku díky již zmiňovaným rozměrným vnějším zrcátkům a přehlednosti karoserie.

Při jízdě po okresních cestách mimo město je jízda s Rangerem nejpříjemnější při rychlostech okolo 90 km/h. Cestující na předních sedadlech si mohou i na nekvalitním povrchu užívat poměrně slušný cestovní komfort a budou na svých sedadlech nadskakovat jen při přejezdech větších nerovností. Naopak pasažéři na zadní lavici budou díky tuhé zadní nápravě s poloeliptickými listovými pružinami cítit i menší příčné nerovnosti.


 

Ranger se neztratí ani v české dálniční džungli, kde nemá problém udržet stálou rychlost okolo 130 km/h, při níž otáčkoměr hlásí 2900 otáček za minutu. Pokud očekáváte esej o tom, jak při této rychlosti proniká do interiéru pekelný hluk vytočeného turbodieselu nebo rachot od valících se pneumatik, pak budete asi zklamaní. I při povoleném dálničním maximu proniká do interiéru jen aerodynamický hluk způsobený především rozměrnými vnějšími zpětnými zrcátky, který se ve větší míře projevu až od 115 km/h. Konstruktéři Fordu si rozhodně zaslouží pochvalu za vylepšení odhlučnění.

Pick-up s pohonem všech čtyř kol samozřejmě ovládá kromě jízdy po asfaltu i pohyb mimo zpevněné silnice. Třímetrový rozvor sice přiměřeně omezuje průchodnost terénem, ale vysoko uložená karoserie se může pochlubit nájezdovými úhly vpředu 34° a vzadu 20°, zatímco přechodový úhel je 28° a boční náklon vozu může být až 49°. V testovaném provedení s pohonem 4x4 zvládne Ranger brodění až do hloubky 750 mm. Testovaný vůz byl vybaven univerzální obutím, ale zvládnout strmé stoupání na travnatém svahu pro něj nepředstavovalo žádný problém, pouze bylo potřeba hlídat si 1192 mm dlouhý zadní převis.

Závěr

V konečném shrnutí můžeme Ford Ranger s čtyřdveřovou karoserií Double Cab v provedení Limited označit za velmi schopného zástupce své kategorie, který nabízí komfortně zařízený interiér se standardně montovanou klimatizací a audiosystémem. Jízdní vlastnosti na zpevněných komunikacích jsou na velmi dobré úrovni a v terénu je možné je označit za skvělé. Lepší výkon bychom očekávali od stísněné druhé řady sedadel a od velmi nepřímého řízení.

První cena vozu504.990,- Kč (Single Cab XL 4x2, 2,5 TDCi, 105 kW)
První cena vozu s testovanou motorizací 504.990,- Kč (Single Cab XL 4x2, 2,5 TDCi, 105 kW)
Základní cena testovaného vozu759.990,- Kč (Double Cab Limited 4x4, 2,5 TDCi, 105 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků772.800,- Kč (Double Cab Limited 4x4, 2,5 TDCi, 105 kW)
(všechny ceny jsou bez DPH)

Plusy

  • Silný a dobře odtlumený motor
  • Robustnost stavby karoserie i podvozku
  • Vysoká užitečná hmotnost a tažná síla
  • Dobré chování odpružení na silnici i v terénu
  • Přiměřená dynamika - vzhledem ke hmotnosti

Minusy

  • Pro silnici málo přímé řízení
  • Omezená manévrovatelnost
  • Slabší brzdy
  • Archaické táhlo ruční brzdy

Vydáno: 12. 07. 2010

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Ford Ranger bazar