Ford S-MAX 1.8 TDCi - člen vaší rodiny

Naprostá většina kupujících volí do rodinného MPV od Fordu turbodieselový motor. Jak si s velkým S-MAXem poradí základní naftová jedna-osmička?

Ford S-MAX není na trhu žádným nováčkem a ani na auto.cz se mu nebudeme věnovat poprvé. Již jste měli možnost si přečíst recenze a testy tří zástupců tohoto jména (odkazy na konci testu), pokaždé se jednalo s S-MAXe vybaveného jinou pohonnou jednotkou a jinou výbavou a ani napočtvrté tomu nebude jinak. Převzali jsme klíče od MAXíka poháněného základním turbodieselem o objemu 1,8 litru a vybaveného stupněm výbavy Trend a ujeli s ním tisícovku kilometrů. Zjistili jsme i napočtvrté něco nového? Jak se chová papírově nejslabší motor v nabídce?

Slušný základ

Hned na úvod se musím k něčemu přiznat - tento test píšu s několikatýdenním zpožděním, protože S-MAX je moje srdeční záležitost. Mám prostě pro tento vůz slabost, takže jsem napřed musel nechat uklidnit své rozjásané hormony a vyprchat emoce, abych se na něj dokázal dívat reálnýma očima.

 

Pod kapotou testovaného kousku tepal přeplňovaný vznětový agregát o objemu 1753 cm3. Jedná se o řadový čtyřválec s rozvodem SOHC a dvěma ventily na válec, litinovou hlavou i blokem motoru. Klasická konstrukce vypovídá o jeho značném věku, ale litina nemusí být zrovna u turbodieselu zákonitě špatné řešení. Zejména, když se o vstřikování paliva stará vysokotlaký systém common-rail a o dopování dostatečným množstvím vzduchu zase turbodmychadlo s proměnou geometrií lopatek a funkcí overboost. Ta vám ke standardním 320 Nm dosaženým při 1800 ot/min krátkodobě přidá 20 Nm točivého momentu navíc. A ještě abychom nezapomněli - při 3700 ot/min je k dispozici nejvyšší výkon 92 kW (125 koní).

Na papíře tyto hodnoty nevypadají nijak oslnivě, obzvláště když vezmete v potaz, že S-MAX váží jeden a tři čtvrtě tuny! Navíc má vysokou stavbu karoserie, která klade vzduchu velký odpor - nároky na pohonnou jednotku tak jsou pochopitelně dost vysoké. Jak jsme vnímali tyto hodnoty v reálném životě?

Klapy klap

Po nastartování motoru, nyní už ve studených ránech, na první poslech poznáte, že se jedná o diesel. Klapání a typické zvuky naftového motoru jsou jasným důkazem toho, jaké palivo agregát spaluje. Není to žádný tichošlápek, ale na druhou stranu zase nedělá takovou kulisu jako kult PD. Existují lepší, existují i horší. Důležité je, že po nasednutí a zabouchnutí dveří se situace výrazně vylepší, v interiéru vás motor na volnoběh téměř neobtěžuje.

 

Řadíme za jedna a rozjíždíme se. Přibližně do 1600 ot/min se toho moc neděje, pak se ale motor nadechne a  po roztočení na 1750 ot/min pořádně zabere turbo. Následuje zatlačení do sedačky. No dobrá, řadíme za dva a scénář se do puntíku opakuje. Kolem sedmnácti až osmnácti set otáček se výbušná síla motoru dost těžko zvládá a dokud se to nenaučíte bude motor nepříjemně cloumat s celou posádkou. Při jízdě na pohodu se tento efekt naštěstí neprojevuje. V dnešní době moderních, kultivovaných a k linearitě směřujících turbodieselových motorů, nic potěšujícího. Necháváme téma ne zrovna kulturních rozjezdů za sebou a opouštíme město. Vždyť tento vůz je předurčen ke zdolávání pořádných porcí kilometrů! Nebo snad ne?

Vnitřní souboj

Pouštíme se do zdolávání okresních silnic a nejprve se s MAXem jenom tak oťukáváme. Zvykáme si na sebe stále více a naše společné soužití se stává stále rychlejší. Již poněkolikáté projíždíme notoricky známe zatáčky a projíždíme je stále rychleji a rychleji. ,,Ale neblázněte, vždyť je to přerostlé krabicoidní MPV," říká někde vevnitř pan Opatrný. ,,Jenom mu dejte pořádně zabrat, ať víte co v něm vězí," říká motoristické srdce. A tak jezdíme stále rychleji a na pana Opatrného se snažíme zapomenout. V duchu vzdáváme poklonu technikům, kteří navrhovali a ladili podvozek - na takhle velký a těžký vůz jezdí MAX přímo božsky. Spíše se cítíme jako ve sportovně střiženém sedanu a to máme obuty "podprůměrné šestnáctky".

Stálo nás to hodně sil a přemlouvání, ale v rámci testu jsme jeli i padesátikilometrový úsek vyloženě na spotřebu. A to je v tomto autě, které poskytuje radosti z jízdy vskutku velké porce, velmi těžké. Po ukončení experimentu jsme si oddechli, opět sešlápli plyn a pustili se do okresek. Na palubním počítači nám při dodržování limitů v obci i mimo obec svítilo číslo 4,8 l/100 km. Velmi slušné...

Kilometry naskakují

Jelikož se u nás velké porce kilometrů nejlépe polykají na dálnicích, nevynechali jsme ani ty. Při reálné stokilometrové rychlosti točí motor na pátý převodový stupeň 2300 ot/min, po přeřazení, které je mimochodem velmi snadné a přesné, na nejvyšší šestý stupeň, otáčky klesnou těsně pod 2000 ot/min a přísun paliva se omezí na 5,4 l/100 km. Zrychlujeme na povolený dálniční limit, motor si točí 2500 ot/min a spotřeba se ustálí na 6,7 l/100 km. Vzhledem k sedmdesátilitrové nádrži tak S-MAX na jedno natankování ujede snadno více než tisíc kilometrů.

Na palubě panuje pohoda, poloha za volantem je příjemná, sedadla pohodlná a ani po několikasetkilometrovém výletě vás nic nebolí. Motor není za jízdy hlučný a na dálnicích jej při stotřicetikilometrové rychlosti zcela přehluší ostatní šumy. Nejvíce jej lze slyšet pod plným zatížením při nižších rychlostech nebo (pochopitelně) těsně před omezovačem.

Pneumatiky s profilovým číslem 60 zajišťují při cestování přijatelný komfort pro všechny, při běžném využívání vozu není problém jezdit se spotřebou kolem 6,5 l/100 km.

Titěrnost a nelogičnost

Má tedy S-MAX i nějaké slabé stránky? Ano! Tak třeba tlačítka na vyhřívání zadního (i předního) skla jsou na středovém panelu zcela vpravo zatímco vypínání ESP je k řidičově pravé ruce nejblíže - je zcela vlevo. Podle nás by to mělo být naopak, kolikrát asi tak běžný řidič vypíná ESP? Nebo tlačítka předvolby radiostanic: jsou tak titěrná. Při jízdě velmi odvádí pozornost řidiče.

A co couvání? Není problém, pokud by ovšem na voze byly namontovány parkovací senzory - u tak velkého auta by to měla být povinnost! Doporučujeme za přední i zadní čidla dát příplatek 16.900,- Kč. V opačném případě se musíte spoléhat na příkladně veliká zpětná zrcátka a svůj vlastní odhad. Ford se nevyvaroval ani klasické nectnosti vozů MPV - horšího výhledu šikmo vpřed - ale musíme současně uznat, že jsou na trhu i podstatně horší případy. A ještě jedna drobnost na závěr - funkce Follow Me Home je skvělá, při odchodu nebo při odemknutí vozu vám na cestu posvítí parkovací svítilny. Ale ještě lepší by byly lampičky v bočních zrcátkách, které by vám osvětlovaly prostor u předních dveří. Za ty si ale musíte připlatit dalších 6.000,- Kč.

Závěr

Stačí tedy základní jedna-osmička? Podle nás ano, není to vůbec špatný základní motor. Ale znáte to - sto lidí, sto chutí. S-MAX s tímto motorem bychom rozhodně nenazývali rychlý, ale na druhé straně jízda s ním není ani žádná letargie. Pro ty řidiče, kteří si budou chtít pořídit silnější turbodiesel (2,0 TDCi, 103 kW, 320 Nm) máme relativně dobrou zprávu - připlatíte si pouze 23.000,- Kč. Zaplatíte pak také více na povinném ručení, ale méně se budete prát s turboefektem.

 
První cena vozu723.990,-Kč (Trend 2,0 Duratec 107 kW)
První cena vozu s testovanou motorizací786.990,-Kč (Trend 1,8 TDCi 92 kW)
Základní cena testovaného vozu786.990,-Kč (Trend 1,8 TDCi 92 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků854.490,-Kč (Trend 1,8 TDCi 92 kW)
(Ceny jsou již po odečtení akční slevy 90.000,- Kč)

Plusy

  • báječný podvozek
  • vzhledem k velikosti vozu úsporný motor
  • prostorný interiér
  • dostatečné pohodlí
  • i v základní výbavě dostatečná výbava
  • dojezd

Mínusy

  • chybějící parkovací senzory (za příplatek)
  • špatný výhled šikmo vpřed
  • zpřeházená a malá tlačítka

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Ford S-MAX bazar