Honda City 1.4 CVT - Sedm jednou ranou

Pokud si opakovaně naplánujeme schůzku s nějakým autem, tak většinou kvůli novému motoru nebo jiné karosářské verzi. S Hondou City nemáte na výběr jedno ani druhé, dnes je tu jen kvůli bezestupňové převodovce CVT.

Nebýt pár položek ve výbavě a barev, všechny u nás prodané Hondy City by vypadaly jako hejno octomilek. Jeden bod v seznamu příplatkových prvků je však dost důležitý. Rozhoduje o tom, jestli denně vytlačíte levou nohou několik tun, nebo rozpojení spojky a míchání ozubených kol přebere chytrý samočinný systém nazvaný Continuously Variable Transmission (CVT), nebo chcete-li po našem, převodovka s plynule variabilním převodem.

Variátor vyžaduje zvyk. Ve voze s manuální nebo běžnou automatickou převodovkou doprovází akceleraci rychlý nebo pomalejší nárůst otáček - záleží jen na zařazeném stupni a jak moc tlačíte ,,na plyn". U převodovky CVT je to ovšem naopak. Pokud jste ji ještě nezkoušeli, bude vám napoprvé připadat podivná. Nejdříve vyletí nahoru otáčky motoru, zastaví se na hodnotě vymezené polohou plynového pedálu a elektronikou, optimalizující práci motoru, a auto začne zrychlovat s monotónním zvukem agregátu. Skoro jako když vám prokluzuje spojka. Ve větších vozech s dobrou izolací si tohle moc neuvědomíte, ale v menších to nemůžete neslyšet. Automobilky vyslyšely nářky zákazníků a nepřirozený projev tak nyní můžete překonat sekvenčním řazením, kterým ale, paradoxně, ztrácíte některé výhody bezstupňového ústrojí.


 

V automatickém režimu se počet převodových stupňů ve variátoru teoreticky blíží nekonečnu. Zvyšuje se tím využití točivého momentu motoru, nedochází k propadu otáček při přeřazení, takže ve výsledku mají takto vybavené vozy nižší průměrnou spotřebu, než auta se stejným motorem a manuální převodovkou. V plně samočinném režimu hlídá řídicí jednotka práci ústrojí a nedovoluje, aby pracovalo v méně efektivním režimu, než je pro daný stav dostupný. V případě Hondy City, poháněné jednovačkovým čtyřválcem o objemu 1,4 l, ušetříte díky tomu jedno deci benzinu, průměrně bude Honda chtít 5,7 l proti 5,8 l na 100 km. Příplatek 40 tisíc Kč za převodovku CVT, by se vám vrátil po ujetí asi 24 tisíc km, ale to jen za předpokladu, že byste opravdu dosáhli výrobcem stanovenou spotřebu. Nám se to nepovedlo. Honda City jezdila za rovných sedm litrů. A tak trochu za to může i režim sekvenčního řazení.

Když tady hodnotíme auto, které potřebuje ke zrychlení na stovku více než 15 sekund, jistě uznáte, že strachy budou uskakovat ze silnice maximálně Fabie HTP. Dostat se i k poslednímu z 61 kW (83 k) ale vyžaduje dvě věci: přesunout volicí páku do polohy S (kvazi sportovní) a na volantu zmáčknout tlačítko s nápisem 7 speed mode (funguje i v režimu D).


 

Od tohoto momentu vás motor pustí až na začátek červeného pole v 6000 ot./min. a převodovka vytáhne z paměti 7 přednastavených převodových stupňů. Auto v té chvíli citelně ožije a místo letargického pohybu vpřed se City konečně začne chovat jako auto s pohotovostní hmotností 1,1 tuny. Variátor mění převody velice rychle, bez sebemenšího protestování nebo trhání a projevuje se jako vychovaný automat. Ne však ve všem. Je zajímavé, že elektronika opravdu nechává všechno na řidiči, takže pokud v nízké rychlosti zařadíte šestku a uděláte ,,kick-down", žádné podřazování se nekoná. Na druhé straně je škoda, že stejně striktní je systém i v případě, že byste chtěli podřadit pomocí tlačítek na volantu v automatickém režimu. Pokud nemáte aktivovaný sekvenční režim, prostě to nejde.

Jestli jsme ve vás vyvolali dojem, že motor s převodovkou CVT umí zázračně změnit charakter celého auta, není to pravda. Honda by k tomu musela přibalit zábavnější podvozek. City je stavěné na špatné silnice, takže má výrazně měkký podvozek. Houpavé není, ale výrazně se naklání a velice brzy vás donutí zvolnit tempo. V podélném směru však umí pohlcovat i velké nerovnosti.

Protože jsme si Hondu City důkladně představili již v prvním testu, jen telegraficky si osvěžíme paměť krátkým popisem. Jde o vůz postavený na podvozku modelu Jazz, což vám bude tohle auto připomínat podivně krátkým rozvorem, který ani trochu nesedí ke zbytku vozu. Uvnitř se zvláštní konstrukce negativně podepsala na pracovišti řidiče, které svou ergonomií připomíná staré italské vozy - abyste mohli pohodlně řídit, potřebujete dlouhé ruce a krátké nohy. Zbytek cestujících podobné kompromisy neřeší. Dokonce ani při cestovaní na delší trasy. Zavazadlový prostor má totiž 500 litrů. A to lze navíc při částečném obsazení vyklopit nahoru sedáky zadních sedadel a vytvořit tak velký zavazadlový prostor č. 2.

Závěr

Touha po Hondě City bude nejspíše vycházet z praktických než estetických důvodů. A protože je praktické nechat při jízdě odpočívat levou nohu, nemáme argumenty na to, abychom vám ji nedoporučovali. Budete si muset odpovědět pouze na otázku, jestli vám to stojí za 40 000 Kč a kupování tohoto auta v nejvyšší výbavě ES. Jinak se totiž k převodovce CVT nedostanete. A snad vám nemusíme připomínat, co je nejdůležitější při kupování auta z rozumu.

První cena vozu339.900,- (1.4 61 kW, S)
První cena vozu s testovanou motorizací339.900,- (1.4 61 kW, S)
Základní cena testovaného vozu449.900,- (1.4 61 kW, ES)
Cena testovaného vozu vč. příplatků449.900,- (1.4 61 kW, ES)

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Honda Civic bazar