Honda Civic Tourer 1.8 i-VTEC Lifestyle: Rekordman

Karoserie kombi se v Evropě těší nebývalému zájmu. Výrobci tak udělali z velikosti zavazadlového prostoru jeden z hlavních marketingových taháků. Ještě donedávna byla rekordmanem mezi vozy nižší střední třídy Škoda Octavia Combi se svými 610 litry. Nová Honda Civic Tourer se zavazadelníkem o objemu 624 litrů nicméně domáci bestseller hravě pokořila.

Nižší střední třídě patří na evropském kontinentu druhé místo ve statistikách prodejů, úspěšnější jsou už jenom malá auta. Není tedy divu, že pokud chtějí světové automobilky na starém kontinentu uspět, musejí nabídnout to, co zdejší zákazníci chtějí. Že to bez naftového motoru asi nepůjde, jsme si již zvykli. Dalším zdejším specifikem je až iracionální popularita vozů s karoserií kombi. Stačí se podívat na české silnice, v kombíku totiž potkáte nejen rodinku cestující na dovolenou, ale také úspěšného manažera. Praktickou karoserii s velkým kufrem oceňují i firmy, které se na celkových prodejích nových aut podílejí zhruba 60 % (platí v ČR).

Z profilu nejvíce vynikne poněkud kratší rozvor. Konkurenti z řad koncernu Volkswagen AG jsou o několik desítek milimetrů štědřejší, což se projevuje zejména na zadních sedadlech.


Poptávka tu tedy zcela evidentně je, což si uvědomila i japonská automobilka Honda, která po dvougenerační pauze opět nabízí svůj nejprodávanější model Civic nejen jako hatchback, ale i jako kombi s přídomkem Tourer. A když už návrat, tak ve velkém stylu! Nové Hondě Civic Tourer totiž náleží titul vozu s největším zavazadlovým prostorem v nižší střední třídě. Se svými 624 litry objemu totiž překonává i dosavadní držitelku pomyslné koruny v podobě domácí Škody Octavie Combi. Na japonského konkurenta nestačí ani nová generace Peugeotu 308 SW s kufrem, jenž pojme 610 litrů, tedy stejně jako škodovka. Honda tak má ve svých rukou velmi silný trumf, kterým může zapůsobit na relativně konzervativní a patriotické evropské zákazníky.

Oproti konkurentu z české kotliny nicméně Civic Tourer ztrácí na délce karoserie (64 mm) i na rozvoru (91 mm). Tento fakt se nejvíce projevuje v interiéru, který není tak prostorný. Za sebe mohu říci, že mi pocit stísněnosti na místě řidiče nevadí, horší je to ovšem pro cestující vzadu, kteří nemají k dispozici tolik místa pro nohy. Dětem to vadit nebude, průměrně rostlý dospělý ten necelý centimetr chybějícího rozvoru už pocítí. Místa nad hlavou je ale dostatek, i s mými 183 cm mi ke stropu zbývalo několik dalších centimetrů.

Vyšší postavy budou mít vzadu trochu méně místa na hlavu. Běžná postava nemá problém.


Poněkud extravagantní design se tak na místě pro cestující negativně nepodepsal. Civic Tourer vyznává jasně klínovitý tvar přídě, na kterou trochu těžkopádně navazuje objemná záď. Zejména z bočního pohledu je plocha zadních dveří a zadního blatníku poněkud masitá. Přesun klik z rámu na samotné dveře by tuto jednolitou plochu alespoň trochu rozbil. Jinak ale vůz působí velmi zajímavě, což je v záplavě dnešní unifikované produkce příjemné osvěžení. Jen škoda laku s názvem Twilight Blue, který ze Civicu Tourer dělá nudnější auto, než jakým ve skutečnosti je. Červená barva je rozhodně lepší volba. Vozu celkově slušejí více výraznější barvy, díky kterým vystupují jinak dramatické linky karoserie více na povrch.

Po otočení klíčkem v zapalování a ujetí několika stovek metrů se z jízdy v kombíku nižší střední třídy stává zábavná událost. Chování a projev ostrého provedení Type-R, které by mimochodem mělo být v této karoserii k dispozici také, neočekávejte, nicméně obvyklá nuda se také nedostavuje. Jak již bylo zmíněno, atmosférický motor společně s přesnou převodovkou jsou ve městě i na okreskách příjemnými společníky. V záplavě přeplňovaných motorů je osvěžující, když si výkon musíte zasloužit a nedostanete jej na stříbrném podnose. Pohodu při jízdě dotvářejí i jisté jízdní vlastnosti a komfortní podvozek, který vzadu doplňují adaptivní tlumiče ADS.

Otáčkoměr uprostřed je v této třídě aut trochu nezvyklý. K řazení šestistupňového manuálu nemám výhrad.


Honda Civic Tourer se na trhu s kompaktními kombi objevila po velmi dlouhé pauze, comeback se ale opravdu povedl. V Japonsku naštěstí vzali v potaz vkus a přání evropských zákazníků, pro které je primárně tento vůz určen, a vyladili Civic Tourer speciálně na naše silnice.  
Přímých konkurentů má honda opravdu dost. V celoevropském měřítku se bude muset srovnávat s takovými veličinami, jako jsou Volkswagen Golf Variant, Škoda Octavia Combi, nový Peugeot 308 SW, Seat Leon ST nebo korejská dvojčata Hyundai i30 Kombi a Kia Cee´d SW.

Hondě může uškodit fakt, že jí v nabídce chybí dostupná verze s nižší cenou, pohon všech kol, vyspělejší automatická převodovka nebo pevné výbavy s minimální možností konfigurace. Es v rukávu má ale několik: kromě rekordně velkého zavazadlového prostoru totiž v nabídce najdeme také vynikající naftový motor 1.6 i-DTEC, který by měl zdejší zákazníky zajímat nejvíce. Nízká spotřeba a vysoký točivý moment dělají z tohoto motoru nejlepší volbu ve své kategorii, která by mohla zaujmout i firmy.

Na silnici je vůz i díky adaptivním tlumičům celkem komfortní. Nevadí ani použití sedmnáctipalcových kol.


JÍZDA: Na vrcholu třídy
Jízdní vlastnosti byly pro inženýry z Hondy vždy důležitým prvkem. Ostatně i hatchback Civic patří po stránce jízdy k těm nejlepším vozům své kategorie. Kombi je sice o 22 centimetrů delší, při řízení ale tento hendikep takřka nepoznáte. Vozu zůstala určitá lehkost, za což může i benzinový motor, s nímž je Civic Tourer takřka o 70 kilogramů lehčí. Do zatáček se tak vůz vrhá s nadšením, řízení je sice bez zpětné vazby, zato celkem přesné. Doby, kdy jste přes volant pocítili i ten nejmenší kamínek, jsou bohužel pryč.

Ani tak se ale nemá nejmenší kombi od Hondy za co stydět. Navíc díky atmosférickému benzinovému motoru je řízení i v nižších rychlostech zábavné. Nižší točivý moment pomáhá linearitě jízdy, vše je tedy plynulé. Motoru navíc nedělá problém jezdit i pod 2000 ot/min, čímž se alespoň částečně blíží přeplňovaným a objemově menším motorům evropské konkurence. To nejlepší nicméně benzinový motor předvádí až v otáčkách, jak jsme na to u japonských atmosfér zvyklí. Doba je sice zlá a emisní normy se na elánu podobných motorů tvrdě podepsaly, alespoň menší reminiscence na doby minulé tu však je.

Posaz za volantem je příjemný, jen sedačka by mohla být umístěna ještě o něco níže.


Zvrat ovšem nastává ve chvíli, kdy se rozhodnete využít přepravní kapacity Civicu Tourer. S naloženým vozem se zhorší nejen dynamika, ale také cestovní komfort. S vyšším hlukem počítejte také na dálnici, kdy motor při 130 km/h točí 3400 ot/min. V tomto momentu je v interiéru celkem nepříjemný hluk, který znemožňuje poslech rádia nebo konverzaci. Holt daň za jinak relativně dobře poskládanou převodovku. Ač se nám jinak motor 1.8 i-VTEC líbí, zvolili bychom raději skvělý naftový čtyřválec 1.6 i-DTEC s výkonem 120 koní a točivým momentem 300 Nm. Příplatek 35 000 Kč (bez ohledu na výbavu) za to určitě stojí. Kromě většího komfortu jízdy se naftový motor pyšní také opravdu nízkou spotřebou, díky níž nebudete muset objemově skromnou palivovou nádrž na 50 litrů doplňovat tak často. Chválíme také zadní adaptivní tlumiče (sériově od výbavy Lifestyle). V režimu Comfort vozu nevadily ani typické české výtluky, které umějí potrápit nejednoho věhlasnějšího konkurenta.

SPOTŘEBA: Malé rozdíly
Oficiální údaje japonských vozů bývají v otázce reálné spotřeby relativně přesné, bude to i tento případ? Atmosférický motor 1.8 i-VTEC o výkonu 142 koní a točivém momentu 174 Nm má tu výhodu, že není tolik citlivý na styl jízdy. Za volantem hondy se během testu vystřídalo několik řidičů s různými styly, spotřeba se nicméně ustálila na 7,2 litru na 100 km, což vzhledem k častým jízdám po městě nebo dálnici není vůbec špatná hodnota. Při jízdě po městě si Civic Tourer nárokoval okolo 8,3 litru (bez stop-start systému), což je o 0,5 litru více, než kolik uvádí oficiální zdroje. Prvních pět převodových stupňů je vhodně poskládáno pro jízdu ve městě i mimo něj, problém ovšem nastává na dálnicích a rychlostních silnicích, kdy se rychlosti blíží 130 km/h. Ve voze je v tu chvíli již nepříjemně hlučno. Delší šestý převodový stupeň by tedy pomohl nejen pohodlí, ale i spotřebě. Ta se v patrech nejvyšší povolené rychlosti u nás pohybovala okolo 7,8 litru. To sice není mnoho, ale mohlo by to být i o pár desetinek litru méně.

Nejlépe se ovšem Honda Civic Tourer cítí na okreskách, kde není problém zařadit šestku, nechat spadnout otáčky ke dvěma tisícům a pohodlně a klidně se kochat českou krajinou. V tomto režimu se budete pohybovat okolo 6,2 litru na 100 km. Na atmosférickou osmnáctistovku svázanou emisní normou Euro 5 to rozhodně není špatné. Další důkaz, že turbo není všemocné.

Benzinový čtyřválec s atmosférickým plněním je v nižších rychlostech velmi kultivovaný a celkově střídmý. Počítat také můžete s menším rozptylem spotřeby.


PROVOZNÍ NÁKLADY: Překvapivé ceny
Servisní intervaly má Honda Civic Tourer proměnlivé, nicméně do servisu musíte zamířit každých 20 000 km nebo alespoň jednou ročně. Tento interval se týká motoru 1.8 i-VTEC. Průměrná cena jedné servisní hodiny je přijatelných 714 Kč, což je na úrovni ostatních konkurentů (například Seatu). Záruka na vůz je při standardních podmínkách 3 roky nebo 100 000 km, v případě obchodní akce může být záruka prodloužena až na 5 let/100 000 km. Na povrchovou korozi poskytuje Honda záruku tři roky, na korozi součástí podvozku deset let a na prorezivění karoserie dvanáct let. Výfukový systém je v záruce pět let.

Výrazně vysoké ceny u Hondy neočekávejte. Náklady na servis se pohybují v mezích ostatních modelů nižší střední třídy. Záruka na vůz může být prodloužena až na 5 let/100 000 km.


INTERIÉR: Magický interiér
Vnitřek vozu navazuje na extravagantnější pojetí exteriéru. Palubní deska svým tvarem prakticky obepíná řidiče, větší postavy budou mít možná pocit menší stísněnosti, zejména v prostoru pro nohy. Obrovskou výhodu představují zadní sedadla Magic Seats. Sedáky lze jednoduše zvednout, čímž vznikne další prostor, který lze využít pro převážení delších předmětů, aniž by bylo třeba sedadla rovnou sklápět. Využitelnosti interiéru prospívá také relativně plochá podlaha v celém voze, nepraktických schodů je opravdu minimum. Ergonomie se sice nemůže úplně rovnat například takové Škodě Octavia, vše důležité ale najdete v dosahu ruky. Jen ovládání adaptivních tlumičů je trochu utopené dole na středové konzole. Výhodou jsou velká a přehledná tlačítka, která vzdáleně připomínají seniorské mobilní telefony. Trefit ten správný „čudlík” tak není žádný problém. USB a AUX vstupy společně s 12V zásuvkou jsou šikovně ukryty v rozměrné středové opěrce, díky čemuž zbytečně nezabírají místo na středovém panelu.

Systém magic seats přihrává praktické stránce Civicu Tourer další cenné body.


VÝBAVA: Japonský diktát
Výbavy jsou v případě drtivé většiny japonských automobilek pevně dané. Honda Civic Tourer je dostupná v pěti různých výbavách – S (není součástí akčního ceníku; pouze s motorem 1.6 i-DTEC), Comfort, Sport, Lifestyle a Executive. Rozhodně doporučuji se rovnou podívat na druhý stupeň Comfort, který na rozdíl od stupně S nabízí například automatickou klimatizaci, tempomat nebo rádio MP3. Adaptivní tlumiče na zadní nápravě jsou standardní výbavou od stupně Lifestyle, v případě výbavy Sport je možné je v rámci Travel paketu přikoupit za 24 000 Kč. Xenonové světlomety jsou standardně k dispozici až u vrcholného provedení Executive, v případě výbavy Lifestyle jsou součástí Paketu osvětlení za přijatelných 18 500 Kč.

Zadní partie jsou poněkud nezvyklé, naživo ale vůz vypadá dobře. Hondě se podařilo udělat na první pohled sportovně střižené kombi, což podtrhují i sedmnáctipalcová kola v atraktivním designu.

Vydáno: 14. 04. 2014

Autor: Ondřej Šámal, foto Ondřej Kroutil (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: autopruvodce.cz

Aktuální nabídka: Honda Civic bazar