Hyundai ix55 - Sedm pohodlných

Když se pro Evropu modifikuje ,,americké" auto, obvykle žere i stromy u cesty, má laciné plasty a neumí zatáčet. Hyundai ix55 tyhle zvyky popírá, a kupodivu i úspěšně.

Poněkud strohé označení ix55 je totiž jen krycím jménem pro evropský klon sedmimístného SUV, který v USA znají pod jménem Veracruz. 4,8 m dlouhý model nahrazuje v nabídce předchozí Terracan a má za úkol oslovit všechny, kteří nemohou usnout bez možnosti převézt sedm lidí z dálnice přes polní cestu do horského hotelu.

Zvenku je požadavek na ve třídě kýženou mohutnost splněn téměř dokonale. Svalnatý vzhled šetří asijskými oblinami a vyjma až provokativně nevýrazné čelní masky jej lze dokonce označit za nadčasový. Vzadu chválíme sdružené svítilny sestavené ze světelných diod a střízlivě tvarované koncovky výfuku. Lemování spodních partií karoserie šedými plasty, dvaceticentimetrová světlá výška a osmnáctipalcová kola z lehkých slitin pak dílo image dokonávají: tady se prostorem nešetří.

 

Rozmáchlost designérova má ovšem i pozitiva - ruce bychom mu měli pozlatit za opravdu rozměrná a přitom hlukem nesvištící vnější zpětná zrcátka. V jest zříti nejen hrozícího souseda, ale i menší vozy i v úhlech, které jsou ve zbytku automobilové produkce označovány za mrtvé.

Také po nastoupení do jakýchkoli dveří je znát, že testovacími figurínami byli pravděpodobně kanadští dřevorubci: místa je v první i druhé řadě na délku i výšku víc než u leckteré prémiové konkurence a kvalita použitých plastů i kožených potahů snese srovnání s jachtami.

No ano, chválit korejské SUV, notabene určené pro poněkud spotřebnější americký trh právě za kvalitu interiéru vypadá možná divně, ale jen si vlezte dovnitř: Plasty voní, sedadla mají vysoká opěradla, modře podsvícené přístroje nepůsobí lacině a vše je sympaticky střízlivé, nenačančané a funkční.

Do dvojice sedadel ve třetí řadě se v rozporu s očekáváním lze usadit i ve vyšším než batolecím věku bez rizika vyražení zubů vlastními koleny a čištění lebky čalouněním stropu. Samozřejmě, vzadu je to jako obvykle pro děti, ale na rozdíl od mnohých takésedmimístných vozů se zde nebudou cítit jako v exilu. Až na jejich úroveň také sahají hlavové airbagy a držáky nápojů jsou také samozřejmost.

Víku zavazadlového prostoru se musí do nejvyšší polohy poněkud pomáhat, po odklopení ale nabídne v pětimístné konfiguraci prostor až pro 598 litrů čehokoli, případně ve dvoumístné konfiguraci až po 1746 litrů něčeho jiného. Ono cokoli a tím spíše něco jiného by ale mělo být velmi lehké, protože užitečná hmotnost je neměnných 635 kg...

Vidlicový třílitrový šestiválec pohání pochopitelně nafta, při jízdě to ale téměř není znát. Vysokotlaké vstřikování common-rail spolu s variabilním natáčením lopatek turbodmychadla odvádí skvělou práci a spolu s velmi dobrým utlumením lze 95% přihlížejících tvrdit, že jezdíte na benzín. Tedy, pokud by je to zajímalo.

Šestistupňová automatická převodovka umožňuje sekvenční volbu rychlostních stupňů a v obou režimech řadí rychle, bez rázů a světe zboř se, nenutí majitele ke koupi akcií rafinérie. Během 800 kilometrů s polovičním podílem města a dálnice si vůz řekl o 9,2 l/100 km, což by sice u benzínu bylo na Nobelovu cenu za popření zákona zachování energie, u dieselového motoru jde ,,jen" o příjemný nadstandard.

 

Ale skončeme s chválou, to by nebylo k vydržení. Absenci vestavěné navigace ani v nejvyšších verzích bychom ještě oželeli, obvykle jde totiž stejně o položku s dech beroucím nepoměrem kvality a ceny. Přimlouvali bychom se ale za ještě citelnější odstavení posilovače řízení od dobytých pozic. Zatímco ve městě se ,,malíčkový" volant dá snést, na dálnici už jeho citlivost trochu obtěžuje. Dvě a čtvrt tuny vážící vůz je totiž překvapivě agilní, problémem pro něj není ani maximální dvousetkilometrová rychlost, ani nájezdy do zatáček. V rámci třídy se může s konkurencí měřit naprosto směle, pokud tato neuteče s křikem už při cenovém srovnání...

Jízdu charakterizuje plavnost a ticho, boční náklony nejsou nepříjemné a nedotáčivost koriguje velmi aktivní ESP. Možnost pohonu všech kol včetně uzamčení přenosu točivého momentu na přední a zadní nápravu v poměru 50:50 je příjemným bonusem, v praxi jsme jej úspěšně využili při stoupání zasněženou cestou k horské chatě.

Připočteme-li solidní výhled z místa řidiče, neurážející seznam základní výbavy a oproti konkurenci opravdu velmi mírumilovný ceník, nelze prozatím největší čtyřkolku od Hyundai nedoporučit.

 
První cena vozu949.900,- Kč (3.0 CRDi 176 kW, Comfort)
První cena vozu s testovanou motorizací949.900,- Kč (3.0 CRDi 176 kW, Comfort)
Základní cena testovaného vozu999.900,- Kč (3.0 CRDi 176 kW, Style)
Cena testovaného vozu vč. příplatků1.014.900,- Kč (3.0 CRDi 176 kW, Style)

Plusy

  • komfortní a prostorný interiér
  • cena a výbava
  • tichý a úsporný motor
  • hladce řadící automat
  • jízdní komfort

Minusy

  • přeposilované řízení
  • méně výrazný design přídě

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Hyundai ix55 bazar