Renault Clio Grandtour 1,5 dCi (78 kW) - Malé kombi pro malou rodinu

Renault nabízí v Cliu Grandtour dieselovou jedna-pětku rovnou ve třech různých výkonových variantách. Jaká je ta nejsilnější?

Renault Clio nejnovější generace jsme již testovali nesčetněkrát, konkrétně kombi Grandtour jsme testu podrobili třikrát. Proč tady zase? Na začátku roku prodělal malý model francouzské automobilky facelift a proto dnes stojíme u modernizovaného vozu s klíčkem v ruce. K dispozici jsme měli kombi od Clia v nejvyšší na českém trhu dostupné výbavě Dynamique, kterému pod kapotou klapal nejsilnější turbodiesel v nabídce. Jak tedy druhé nejrychlejší (po 1,2 TCE) Clio Grandtour jezdí?

Hlavně nenápadně

Jak jsme již předeslali, tohle Clio prodělalo omlazovací kúru. Ale upřímně řečeno, 90 % lidí si jí ani nevšimne. Největší rozdíly najdeme při pohledu zepředu - nasávací otvory vedle světlometů zcela zmizely a nahradila je pouze štěrbina pod znakem automobilky. Přívod vzduchu na chlazení dostal pravidelný tvar kosodélníku a mlhovky dostaly své místo přímo v lakovaném nárazníku. Zepředu vypadá Clio uhlazeněji a dospěleji než mírně rozverná tvář před faceliftem. Setkali jsme se ale i s názorem, že žabí vizáž aktualizovaného provedení je ústupem od elegance původního řešení.

 

Zboku se změnilo jediné - ochranné lišty kolem vozu dostaly lakování. V městském provozu a při parkování mírně nepraktické. Směrovka umístěná do této lišty zůstala, za tento prvek Francouze chválíme. A co zezadu? Vzadu můžeme zopakovat jenom to, co jsme pronesli o bočním pohledu - kromě lakovaných lišt se nic nezměnilo.

Nešťastné sezení

Po nastoupení a usednutí do interiéru nebudete vůbec překvapeni, vše totiž zůstalo při starém. Vaši pozornost upoutá snad jenom nová navigace trčící uprostřed palubní desky, která je nabízena i zde za velmi rozumný příplatek (+13.700,- Kč). Nízkou cenu ovšem kazí fakt, že do interiéru moc nezapadá a ční v něm jako vysílač na Ještědu. Kdyby byla možnost sklopení, to by byla jiná káva... Dalším záporným faktem je skutečnost, že se ovládá přes dálkový ovladač, takže se musíte starat o další element ve vašem voze. Ale na to si už stěžoval kolega v prvním testu faceliftovaného Clia. Na vlastní pocit jsme také vyzkoušeli stav, když chcete uprostřed neznámé krajiny naprogramovat navigaci a v ovládání dojdou baterky - a navigace stále nečinně svítí a vy s ní vůbec nic nezmůžete. K zlosti.

Zpracování interiéru je na velmi dobré úrovni a pro ty, kdo rádi osahávají palubní desku máme dobrou zprávu - její horní část je z příjemného měkčeného plastu. Nespokojenost může vyvolat posaz za volantem. Volant jde nastavit pouze výškově (u vozu jehož cena se blíží půl milionu Kč!) a průměrně vzrostlý jedinec tak sedí s nohami skrčenýma a rukama nataženýma daleko více než by mu bylo milé. Na delší vzdálenosti malá katastrofa. Pravou nohu vám navíc bude utiskovat středová konzola. Ještě že to Clio zachraňuje pohodlnými sedadly, ve kterých se dobře sedí. Přimlouváme se ovšem za návrat knihovitých opěrek hlavy, nynější řešení mu nemůže konkurovat.

 

Vzadu se dobře usadí dva cestující - hlavně na šířku je cestování ve třech minimálně nevhodné. Ale Clio je malý vůz, takže na převoz pěti urostlých lidí by měli majitelé zapomenout. Za 180 cm vysokého řidiče si stejná osoba sedne bez problémů, nárty i v nejnižší poloze předního sedadla lze pod něj krásně zasunout. Zadní strany předního opěradla se nebudete dotýkat koleny, ale kupodivu přední částí lýtkové kosti. Nad hlavou je místa dostatek - téměř 10 cm.

Návrat starého PD?

O pohon testovaného kousku se starala vznětová přeplňovaná patnáctistovka s výkonem 78 kW při 4000 min-1 a točivým momentem 240 Nm při 2000 min-1. Agregát samozřejmě disponoval systémem vstřikování common-rail, proto se vám může zdát nadpis tohoto odstavce s písmeny PD nesmyslný. Ale není tomu tak. Malý motor naladěný na tento výkon se totiž nějak podobně choval. Do 2000 min-1 se nic moc neděje (tedy spíše vůbec nic) a motor se s hmotností auta vyloženě pere. Při dosažení mety dvou tisíc otáček je k dispozici maximální točivý moment a auto vystřelí kupředu s razancí dělové koule. Naštěstí tato razance nekončí o 500 otáček výše jako u motorů TDI PD, ale o relativně slušném zátahu se dá mluvit až do 3750 min-1.

 

Jízda s tímto vozem nebyla zrovna nejjednodušší, o přesném dávkování výkonu plynovým pedálem a plynulosti se dá hovořit jen stěží. Přitom při testování stejných motorů naladěných na nižší výkony (50 a 63 kW) jsme nic takového nepozorovali a tudíž bychom se přiklonili raději k těmto lidovějším variantám.

...a přeci common-rail

Po nastartování se malá naftová jedna-pětka projeví dost jadrným zvukem, při vyšších otáčkách jde zase opravdu dost slyšet svištící turbodmychadlo - to vše ale platí jen pokud máte otevřená okýnka. Pokud je necháte zavřená, tak se dovnitř dostává jenom naftové huhlání, které ale není při jízdě nijak obtěžující. Vůbec vás ovšem nepotěší kopance, kterými vás bude obšťastňovat řadicí páka šestistupňové převodovky při prudší práci s plynovým pedálem. Když už jsme se zmínili o řadicí páce - je celkem dlouhá, dráhy jsou ale překvapivě krátké a dostatečně přesné. Není to sice úplný ideál, ale na to, že se na kapotě vozí francouzský kosočtverec, jsme byli zcela spokojeni.

I přes ne příliš lineární charakter má motor 1,5 dCi jedno - troufáme si říci obrovské - plus. A tím je jeho apetit. Při běžném ježdění mezi městy se dá spotřeba bez problémů stlačit o nějaké to deci pod pět litrů. Na automobilkou deklarovaných 4,1 l/100 km byste ale museli jezdit jako soutěžící na ekorally. V kombinaci s 55 litrovou nádrží vám však jedno natankování bude stačit na ujetí více než jedenácti stovek kilometrů!

 

Pro úplnost dodáváme, že ve městě jsme jezdili za dvě šestky (6,6 l/100 km) a při dálniční stotřicítce motor točící na šestý stupeň 2750 min-1 žádá 5,7 litru nafty na každou stovku ujetých kilometrů. Od 100 km/h, kdy motor na šestku točí asi 2200 min-1 a konzumuje 4,4 litru nafty, bude hluk agregátu přehlušen aerodynamickým šumem a zvukem odvalujících se pneumatik.

Že se dá jezdit úsporně i v reálném provozu dokazuje fakt, že jsme s vozem obsazeným dvojicí dospělých a jedním dítětem a přeplněným zavazadlovým prostorem při běžném stylu jízdy dosáhli na průměrnou spotřebu 5,1 l/100 km.

Jízda jako v bavlnce?

Ano, při troše fantazie by se i tak dal popsat přesun z bodu A do bodu B. Motor nadměrně nehlučí, naladění celého vozu je zaměřeno na komfort, kterého se vám bude auto snažit naservírovat co nejvíce. Při prudších manévrech se budete dosti naklánět, při rodinném ježdění vám bude uvnitř vozu příjemně. Jen nebýt toho nepohodlného posezu za volantem zmiňovaného výše.

S pohodlím na palubě jsme celkově spokojeni, ale po ujetí 1200 km můžeme vynést verdikt: Clio už není ten klasický měkoučký Francouz. Podvozek je proti dřívějším zvyklostem tvrdší, krátké příčné nerovnosti do interiéru pronikaly více, než jsme očekávali. Ale to nic nemění na faktu, že natáhlé Clio je stále dosti pohodlný vůz.

Brzdy mají razantní nástup, na což se ovšem dá zvyknout. Nikdy si ale nezvykneme na opravdu přeposilované řízení, kterým Clio zabíjí vše, co jde od předních kol. Dámám a slečnám se ale bude řídit bez sebemenší námahy.

 

V zadní části musíme Clio pochválit, přístup do zavazadlového prostoru je vynikající - je široký a nákladová hrana je ve výšce pouhých 58 cm nad zemí. Co víc si přát? Radost nám také dělala dvojitá podlaha, která oddělovala spodní prostor o výšce 12 cm, a při rozložení byla přesně ve výšce nakládací hrany. Falešná podlaha se navíc dá dvěma jednoduchými úkony složit za zadní sedadla, kde vůbec ničemu nepřekáží. Objem 439 litrů je přesně mezi dvěma rivaly - Peugeot 207 SW má 337 litrů a česká rekordmanka Škoda Fabia Combi má úctu budících 480 litrů. Na stěhování pětičlenné rodiny Clio Grandtour samozřejmě není, ale do prostoru 100 x 81 x 47 (59) cm se zavazadla tříčlenné rodiny naloží bez problémů.

A na kolik si za testovaný vůz francouzští obchodníci cení? Nejvyšší výbava Dynamique s nejsilnějším turbodieselem 1,5 dCi o výkonu 78 kW začíná na 395.900,- Kč. Každému pak stojí za zvážení, jestli za tento naftový agregát s jeho přednostmi i nedostatky popsanými výše, stojí příplatek 66 tisíc proti rychlejší a kulturnější přeplňované benzínové 1,2 TCE.

Pokud byste však měli zájem o mladoboleslavský bestseller s motorem 1,9 TDI (77 kW) v nejvyšší výbavě Elegance, připravte si nemalých 444 900,- Kč. Proti Renaultu dostanete navíc vyhřívaná sedadla vepředu a systém ASR bez příplatku. Rozhodnutí je na každém...

Závěr

Modernizovaný Renault Clio Grandtour zvenku vypadá velmi dobře, dá se říct, že náš kousek působil v segmentu malých kombíků luxusním dojmem. V interiéru už to tak slavné není, středová konzola je i v nejvyšší výbavě strohá a neosobní, najdou se ergonomické prohřešky a ne zrovna ideální poloha při řízení. Motor má dostatek výkonu, ale jeho dávkování není uživatelsky příjemné tak jak jsme dnes zvyklí. Velkým bonusem, který vám to (možná) dokáže vynahradit, je opravdu nízká spotřeba.

A kufr? Nepatří k největším, ale malé české rodině, která nepotřebuje neustále převážet polovinu domácnosti, by mohl stačit. Kdo potřebuje více místa pro převoz, musí se poohlédnout po větším autě. Nabízí se třeba o třídu větší Megane Grandtour s 524 litry, který se stejným agregátem startuje už na 429 900,- Kč.

 
První cena vozu249.900,-Kč (Authentique 1,2 16V 55 kW)
První cena vozu s testovanou motorizací395.900,-Kč (Dynamique 1,5 dCi 78 kW)
Základní cena testovaného vozu395.900,-Kč (Dynamique 1,5 dCi 78 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků 440.900,-Kč (Dynamique 1,5 dCi 78 kW)

Plusy

  • Vzhled exteriéru s nádechem luxusu
  • Spotřeba motoru
  • Nízká cena navigace
  • Komfortní naladění podvozku
  • Přístup do zavazadlového prostoru
Mínusy:
  • Přeposilované řízení
  • Neesteticky zabudovaná navigace
  • Pouze výškově nastavitelný volant a nepohodlná pozice při jízdě
  • Tlačítko aktivace tempomatu
  • Strohá středová konzola

Vydáno: 03. 08. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Renault Clio bazar