Renault Clio Sport - kouzlo atmosféry

Skvělý podvozek, zážehový čtyřválec s objemem 2,0 litry, maximální výkon 145 kW a... žádné turbodmychadlo. Renault Clio Sport s poctivým atmosférickým motorem nám přijel ukázat, co umí.

To jsem to zase jednou vyhrál. Celou dobu připomíná zima jaro, vlaštovky se ani neobtěžují odletět do teplých krajin, travička se zelená a tu a tam rozkvete zlatý déšť - na začátku ledna, ale když přebírám klíčky od nového Renaultu Clio Sport, hustě sněží. Už několik hodin. Jedna sněhová vánice mě nemůže rozhodit, říkám si. Stejně se zítra oteplí, sníh roztaje a v Česku zase zavládne krásné jarní počasí - v lednu.

Cestou domů si vybavuji test Nissanu 350Z, který začínal podobně s tím rozdílem, že z nebe padal hustý déšť. Co bych teď dal za dešťové kapky. Na mokré cestě musíte jezdit opatrně, ale stále můžete jezdit. Na sněhu veškeré ježdění končí a nastupuje ploužení. Jo kdyby mělo Clio Sport pohon všech kol, to bych se za sněhovou kalamitu vůbec nezlobil, ale věřte mi, že 200 koní na přední nápravě není na sněhu žádný med.

Cestou domů, která probíhá povětšinou na pěticentimetrové vrstvě čerstvého prašanu, občas nechám Clio odfouknout a prohrábnout nožičkou, tedy kolečkem, podřadím na trojku, vzápětí dvojku a rychlostí 20 km/h se spouštím z prudkého, posypovým materiálem nepoznamenaného kopce.

Jsem doma. Stále sněží. Obrovské sněhové vložky se snáší na karoserii Clia. Sněhová vločka se mění v kapičku, která se ztrácí v nekonečné modři. Chci v tom vidět poselství. Třeba zítra bude lépe, třeba se matka příroda zase zblázní a začne nám podsouvat jaro v měsíci, v němž jsme zvyklí lyžovat a poslouchat nářky o nedostatku peněz na opravu rozbitých vozovek.

Jaro se nekoná. Je ráno a z hustých černých mraků se pořád sype sníh. Karoserie malého dravce dávno zchladla, a tak sníh zvítězil na celé čáře. Čeká mě činnost, kterou nenávidím na světě snad ze všeho nejvíc. Budu odhrnovat, zametat a škrábat dokud nebudou všechna okna průhledná. Během zušlechťovacího procesu si mám možnost detailně prohlédnout karoserii vozu a žasnu, jak moc si na ni dal Renault záležet.

A jak moc se mu povedla. Už civilní Clio III vypadá atraktivně, ale tenhle malý hothatch vezme člověku dech. Jeho dravost, elegantnost a uhlazenost. Miluji detaily a tady jich nacházím celou řadu: výdechy v robustních lemech blatníků, difuzor zapracovaný do zadního nárazníku, umně skryté koncovky výfuku, nápis Clio Sport na boku i zádi vozu, a dále uvnitř kožený volant s barevnou ryskou nebo anatomicky dokonalé sportovní sedačky.

Renault umí

Renault, když si dá záležet, umí vykouzlit krásné věci. Interiér mezi takové věci patří. Atraktivní, nikterak komplikované, ale přitom ani fádní tvary, špičkové materiály, skvělé slícování, to vše vás čeká v novém Cliu Sport. Palubní deska vypadá jako vytesaná z jediného kusu měkčeného plastu, přitom působí poměrně honosným dojmem.

Podobně působí na všechny zúčastněné smysly madla dveří, kliky, lemy reproduktorů nebo třeba hliníkové pedály. A to jsem ještě nezmínil fantastické sportovní sedačky s dramatickým bočním vedením, které striktně plní svou podpěrnou funkci, přitom však netlačí a dostatečně podpírají stehna. Rozsah nastavení (ve všech směrech) stačí na to, abyste snadno a rychle nalezli optimální pozici za volantem, ať už měříte 175 nebo 190 cm.

Volant se nastavuje výškově i podélně (bohužel za příplatek) a přestože rozsah odpovídá standardu třídy, dlouho jsem nemohl vypátrat pozici, v níž bych mohl konstatovat optimální propnutí rukou a nohou. Posaz nemá chybu, ale pozice volantu má k ideálu poměrně daleko. Naopak za ideální, ba co víc naprosto bezchybné, považuji rozmístění ovládacích prvků na středové konzole i systém ovládaní palubních systémů.

S klimatizací i audiosystémem si poradí i automobilový začátečník, na hezké přístrojové desce s velkými číslicemi se zorientuje dokonce řidič s horším zrakem. Řidič i spolujezdec se může těšit z dostatečného prostoru zejména nad hlavou, situace není tragická ani v oblasti ramen, zadní sedačky doporučuji využívat spíše zřídka, na převoz menších cestujících a na kratší vzdálenosti. Místo nazbyt tu rozhodně není.

Časovaná bomba

To nejlepší z nového Renaultu Clio Sport není vidět. To nejlepší se ukrývá pod kapotou. Motoráři Renaultu ladili zážehový atmosféricky čtyřválec se zdvihovými objemem 1998 cm3 tak dlouho, až z něj vymáčkli fantastických 145 kW. Přístup Renaultu se mi líbí. Móda velí zapracovat do zážehového čtyřválce turbodmychadlo, vykašlat se na prodlevy a nejjednodušším způsobem dosáhnout cíle. Vytvořit ,,supermotor."

,,Supermotor" má velkou sílu, táhne od nejnižších otáček, ale zároveň se dokáže slušně vytáčet a lehce atakuje i 7000-7500 otáček. Renault však dokázal vytvořit onen ,,supermotor" a vůbec k tomu turbodmychadlo nepotřeboval. Za to si zaslouží pochvalu. Zážehový dvoulitr Renaultu Clio Sport sice v nízkých otáčkách nemá a nikdy nebude mít sílu turbobenzínu, ale o to více se rozparádí v otáčkách vysokých.

Na atmosférický motor přesto výborně táhne od 2000 otáček a kolem 2800 otáček má takovou sílu, že mu mohou závidět i leckteré silnější motory. Kolem 3000 otáček čtyřválec chytne slinu a síla začne dramaticky růst. Nejlepší výsledky můžete očekávat v rozmezí 3500 - 6000 otáček, v němž na vás čeká velká porce výkonu i točivého momentu. Motor se velmi ochotně vytáčí, což se zrovna v tomto druhu vozu velmi hodí.

Sportovní jízda díky tomu vypadá učebnicově. Chcete-li se dopravit z práce domů v poklidném tempu, Clio Sport protestovat nebude. Chcete-li závodit, bude malý hot hatch reagovat stejně ochotně. Prostě podřadíte, vystřelíte otáčky na 3500 a ... jednotka se vám ve středním a vyšším pásmu otáček odvděčí za důvěru prudkým přílivem síly a nádherným zvukem.

V nízkých otáčkách má dvoulitr Renaultu kultivovaný, téměř neslyšný chod, ve vyšších otáčkách začne zpívat a elán mu vydrží až do zásahu omezovače. Koncovky výfuku motor krásně doplňují. Spotřeba v průběhu testu zřídkakdy spadla pod 10 litrů, snaha o maximálně úspornou jízdu vyústila v spotřebu 8,5 litru, ovšem jediná akcelerace stačila, aby vzrostla o celý litr. Dlouhodobě počítejte s kombinovanou spotřebou mezi 9 a 10 litry.

Vypilovaný podvozek

Nebyl to pouze motor, který prošel dlouhým procesem ladění. Když hoši ze sportovní divize automobilky Renault skončili s motorem, vrhli se na podvozek. Protáhli o 10 mm rozvor a o 48 resp. 50 mm rozchod kol, upravili tuhost podvozku a dozadu nainstalovali mohutný difuzor, který dokáže ve vysokých rychlostech zajistit přítlak až 40 kg. Proti sériovému autu sportovní Clio pořádně ztuhlo, ale kupodivu nemá tendence vytřepat z posádky duši.

Na nerovnostech a zejména potom kostkové dlažbě malý dravec sice dosti poskakuje, ale s běžnými nerovnostmi statečně bojuje a dokáže si s nimi i celkem dobře poradit. Přitom průjezd zatáčkami probíhá v naprosté pohodě a klidu, bez náklonů a jakýchkoliv náznaků odlehčování zádě. Podvozek prokáže svou sílu a téměř genialitu především ve chvílích, kdy se ocitnete na hraně adheze, nebo adhezi na chvíli ztratíte.

Pokud se vám na chvíli podaří odlepit kola od země, při opětovném usednutí na povrch okusíte jeden z nejkrásnějších pocitů, které můžete v sportovním autě prožít. Rozhozené a lehce vytočené auto se s vaší minimální pomocí okamžitě srovná a jakoby nic dál uhání vstříc dalším sportovním zážitkům. Clio Sport si výborně vede i ve vysokých rychlostech, jen brzdy mohly nastupovat rychleji a s větší razancí.

Pokud se do brzdového pedálu pořádně opřete, potřebný účinek vyvinete, ale s něžným lechtáním pedálu neuspějete. Největší neduh malého hot hatche spočívá v přeposilovaném řízení. Přestože se Renault snažil ve vysokých rychlostech účinek omezit, řízení není schopno zajistit optimální vazbu mezi řidičem a děním na silnici. Chuť si ale spravíte řazením s exaktním chodem a šesti stupni naskládanými těsně vedle sebe.

Směle proti Fiestě

Je neděle. Zítra se vrací Clio Sport domů, kde bude čekat na nového nájemníka. Oteplilo se. Sníh dávno zmizel z cest a nyní se pomalu stahuje ze střech domů a kopců. Murphyho zákony fungují. Mohl jsem prožít adrenalinový týden, ale nakonec se týden smrsknul v adrenalinový víkend. I ten však stačil, aby Renault Clio Sport dokázal, že se může měřit s nejlepšími, např. Fiestou ST, kterou jsme testovali v květnu 2005. Chcete-li malý hot hatch pro zábavu, máte tu další skvělou alternativu.

Plusy

  • atraktivní design
  • výborné zpracování
  • výborné sportovní sedačky
  • silný atmosférický motor
  • skvělé jízdní vlastnosti

Minusy

  • přeposilované řízení
  • brzy s pomalejším nástupem
  • vysoká pořizovací cena

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Renault Clio bazar