Škoda Superb 1,8 TSI - Luxus po česku

Je to už 6 let co se novodobý Superb začal ucházet o přízeň českých zákazníků. Hlavní předností byly rozměry atakující ve své době vyšší střední třídu. Druhá generace je originálnější, přidává objemný zavazadelník, Twindoor a moderní techniku. Stačí to?

Od Passatu k Superbu

První novodobý Superb znamenal pro značku Škoda posun mezi lepší značky. Automobil s motorem uloženým podélně před přední nápravou sdílel komponenty s Volkswagenem Passat minulé generace (B5), což z něj mělo udělat plnohodnotného konkurenta. Jestli bylo součástí strategického záměru připodobnit se vzoru i tvarem karoserie a stylem interiéru, to nevíme, ale na mnoha trzích tento postup fungoval a Superb se prodával jako dostupnější a exotičtější varianta Passatu. Na domácím - českém - trhu byla situace trochu jiná. Dlouhý rozvor, přítomnost v hradní flotile a prestiž některých prvků výbavy dovolovaly automobilce nasadit Superbu luxusnější image, která ve výsledku znamenala, že zákazník měl pocit koupě výhodného automobilu na hranici vyšší střední třídy za cenu střední třídy.

Navzdory ne právě moderní technice se ceny Superbů držely velmi dlouho konstantní a vlastně nikdy nedošlo k žádnému cenovému podbízení, přestože to by mohlo prodej výrazně podpořit. Jméno velké Škody je tak už šest let nedílnou součástí portfolia mladoboleslavské automobilky a má zvuk skoro jako kdysi. Druhá novodobá generace vlajkové lodi by to měla mít na trhu výrazně jednodušší...


 

Podruhé v tomto mileniu...

...vstupuje Škoda na trh střední třídy s novým modelem. Co se změnilo? Ryzí platformy už skupina Volkswagen nahradila flexibilnějším systémem sdílených komponent. 4,8 m dlouhý Superb tedy může sdílet nápravy jak z platformy PQ35 (Golf, Octavia), tak i z prodloužené PQ46 (Passat). Motor je uložen vpředu napříč, což pomohlo jednak bezpečnosti (zvětšením deformačních zón) a také ušetřilo prostor v kabině.

Nový technický základ ale má také některé nevýhody. Kdo třeba bude toužit po šestiválcovém TDI (nástupci verze 2,5 TDI), má smůlu, neboť do Superbu se stejně jako do Passatu žádný současný vznětový šestiválec napříč nevejde. V tomto ohledu mají zejména francouzské modely momentálně navrch.

Ale dost bylo teorie. Koho zajímá technika nebo srovnání s předchůdcem, měl by pročíst starší článek v sekci Představujeme. Teď je čas na zkoumání auta face-to-face.

Design

Polemika nad novými škodovkami vznikla u Roomsteru, pokračovala u druhé generace Fabií a vyvrcholí možná právě u Superbu. Proti konzervativnímu předchůdci, který tvarově následoval Passat, je nový Superb radikálně nový a v mnoha detailech originální.

Vlastně jde o první novou Škodu po mnoha letech, která má výrazně agresivní příď. Přední polovině vozu lze jen málo co vytknout, snad jen z profilu je možná příď až přehnaně vysoká. Až po B-sloupek jsou hmoty celkem konvenčně rozloženy, pak ale přichází - pro jméno Superb charakteristický - extrém. Je jím dlouhý rozvor, který má zajistit výjimečný prostor pro cestující na zadních sedadlech.

Tvarově nejproblematičtější částí karoserie je bezesporu silný C-sloupek, který musí nést střechu a současně vytvářet místo nad hlavami cestujících vzadu. Relativně strmé zadní sklo se ve střední třídě hned tak nevidí, podobně jako opticky těžká krátká záď. Ta dává dost přímočaře najevo, že i v této Škodě bude velmi objemný zavazadelník. A taky že ano.

Ta tam je elegance reprezentační limuzíny, za kterou mohl být někdy pokládán předchozí model. Teď jakoby nastoupila móda dobře oděných a odolných transporterů, které dávají najevo svou moc.


 

Interiér

Vnitřní prostor, úroveň materiálů, finální zpracování, design a ergonomie interiéru - to jsou disciplíny, v nichž má Superb excelovat proti ostatním neprémiovým konkurentům. První dojem je ohromující. Nastupuje se obrovskými dveřmi, průchozí profil po jejich otevření je vpředu i vzadu královský. Střecha i sloupky jsou daleko od hlavy nastupujícího pasažéra, sedadla naopak relativně vysoko nad vozovkou, tedy optimální kombinace. Testovaný model přijel s výbavou Elegance, která standardně obsahuje dřevěné obklady interiéru. Vedle našeho tmavého interiéru je k dispozici také barevné ladění v tradiční kombinaci černé a barvy slonové kosti.

Absolutorium zaslouží špičková kůží potažená sedadla (Interiér Glamour +50.000,-Kč), která mají velkorysé rozměry a špičkové řemeslné provedení. Pokud vaše tělo nemá mírně nadkonfekční šířku, budete možná v kůži při svižnější jízdě klouzat sem a tam. Bočnice na sedáku i opěradle mají optimální tvar, délka sedáku i opěradla patří k největším ve třídě, seřizovací rozsah hlavové opěrky je velký.

Zadní místa nabízí stejně jako u předchůdce nadbytek místa v podélném směru a optimální polohu sezení danou nad podlahou výše uloženými sedáky. Výška nad sedákem ke stropu není svou absolutní hodnotou (930 mm) ohromující, ale ve srovnání s mnoha konkurenčními sedany se tady sedí přirozeně, dlouhé sedáky podpírají účinně stehna a to, jestli chcete cestovat s nataženými nebo pokrčenými nohami je závislé jen na vaší vůli a momentální náladě. I za nadprůměrně rostlým řidičem je dost místa pro průměrného cestujícího i dlouhonohou modelku.

Abychom vám nalili čistého vína, přidáváme také druhý pohled. Jakmile se usadíte za volantem, potkáte se sice na většině ploch s kvalitními měkčenými plasty (včetně boků středové konzoly), ale pocit nadprůměrné vnitřní prostornosti se prostě nedostavuje. Vysoké čelní sklo tento dojem podporuje. Středový tunel je poměrně široký, takže kontakt pravé řidičovy nohy s konzolou může některým řidičům připadat jako příliš těsný. Objektivní měření vnitřní šířky ve výši loktů přinesla hodnoty jen mírně pod špičkou třídy. Vpředu jsme v Superbu naměřili 1470 mm, vzadu pak 1460 mm. Passat má ve stejných místech 1480 a 1510 mm, Mazda6 1490 a 1490 mm, Citroen C5 1550 a 1520 mm a pozor Octavia 1440 resp. 1430 mm. Ano, sedíte-li vpředu, zásadní rozdíly mezi prostorností Octavie a Superbu pocítíte pouze tehdy, když budete přesedat z jednoho modelu do druhého. Subjektivně jsou si prostorem dost blízké, jen čelní sklo je v Superbu o něco dále vpředu. Tak jako u předchůdce nemá ani teď řidič z dlouhého rozvoru mnoho výhod.


 

Zklamáním pro nás byla nedostatečná robustnost některých interiérových plastů, resp. jejich spojení s ocelovými nosnými částmi. První věc, které si brzy všimne každý uživatel, jsou dveřní výplně. Zavřít velké a asi i těžké dveře zevnitř vyžaduje přeci jen určitou razanci, jenže zatímco u Fabie a Octavie je madlo tuhé jako jeden celek s dveřní výplní a celými dveřmi, tady má tendenci se prohnout, jakoby někde scházel upevňovací šroub a občas i vrznout, jakoby se německá preciznost znenadání vytratila. To samé se opakuje v zadních výplních dveří. V nich jsou navíc manuálně vytahovatelné rolety, které mají tendenci občas za jízdy jemně cvakat, stejně jako roleta na zadním skle a její magnetické úchyty. Pokračovat bychom mohli v podobném duchu: opřené řidičovo koleno dokáže pohnout plastem kolem řadicí páky o několik milimetrů, když se náhodou při vystupování přidržíte vnitřního obložení B-sloupku, zjistíte, že extrémně široký B-sloupek má tloušťku vyhnanou ne právě bytelně připevněnou částí čalounění. Pokud sedíte na zadním sedadle a chcete využívat středovou loketní opěrku, možná vás budou časem štvát ostré hrany a její možná až příliš velká šířka, která omezuje silnější postavy a nutí je do nechtěného kontaktu stehen a opěrky. Ano, vše jsou to maličkosti, kterých si možná ani nevšimnete, ale příjde nám, jakoby Superb ztratil cosi z robustnosti, která byla vždy v genové výbavě moderních škodovek. Je to výsledek redukční diety nebo materiálových a nákladových úspor?

Mimikry - Twindoor

Prvkem, který novému Superbu udělá jméno na trzích, kde se jej zatím nepodařilo prosadit, bude výklopná záď. Přijít s něčím opravdu novým je přáním každého konstruktéra a koneckonců i manažera a prodejce. Když je to na první pohled navíc tak zajímavé a tak snadno vysvětlitelné jako Twindoor, je šance na zapamatování velká.

Složitě vypadající popis funkce z patentového spisu je v praxi dětsky jednoduchý. Logika mechatronického zařízení vychází z toho, že běžně bude uživatel přistupovat do zavazadelníku pouze malým víkem sedanu. Tlačítkem uprostřed tedy otevíráte víko jako u jiných vozů. Když potřebujete větší vstupní profil, stačí při zavřeném víku na chvíli stisknout pravé tlačítko, třetí brzdová svítilna vydá signál o dokončení proměny a pak už prostředním tlačítkem otvíráte víko sedanu i se sklem v zádi.

Uvnitř je příkladně pravidelný tvar zavazadlového prostoru s minimální šířkou 1000 mm, délkou 1000 mm a výškou 500 mm. Po sklopení zadních opěradel (sedadla zůstávají na místě), vzniká schod a velmi strmě nakloněná plocha. Řešení zavazadelníku u kombi bude jistě odlišné, pravděpodobné je zařazení mezipodlahy k odstranění schodu i jinak řešená zadní sedadla.

Při nakládání vám Superb uštědří perné chvilky. Nakládací hrana je tři čtvrtě metru nad zemí, dosáhnout na deštník zakutálený do přední části zavazadelníku taky vyžaduje cvik. Sítě pro uchycení nákladu ale ani tady nechybí.


 

Jízda

Jeden a půl tuny živé váhy Superbu zatížilo komponenty z menší Octavie podstatně více než kdekoliv předtím, takže jízdní chování velkého sedano-liftbacku bylo velkou otázkou. Po testu je jasné, že v přímém ani příčném směru se žádný problém nevyskytuje. Přeplňovaný motor 1,8 TSI se jeví jako optimální motorizace, pokud netrváte na extrémně nízké spotřebě a razanci okamžitého zrychlování, která je charakteristická pro verze TDI. Benzinový motor je precizně odhlučněný, jeho síla se navzdory turbodmychadlu vyvíjí s otáčkami lineárně už od dvou až tří tisíc, a co překvapí nejvíce je ochota přeplňovaného čtyřválce pracovat s radostí až téměř v sedmitisícovém pásmu. Zásoba newtonmetrů ve středních otáčkách je více než dostatečná a plně odpovídající zvyklostem střední třídy. Škoda jen, že pokud někdo žádá více síly a kultivovanost zážehového motoru, je odkázán na už poněkud přerostlý šestiválec 3,6 l.

Brzdová soustava těší plynulostí nástupu brzdného účinku, vybranými reakcemi na sešlápnutí pedálu i razancí a výdrží, když je to potřeba. Kulisa řazení je - typicky pro Škodu - přesná, pohyb páky v drahách dává ještě příjemný mechanický odpor ale v cílové poloze je určitá vůle. Při řazení zpátečky jen výjimečně nezazní synchronizační rachot. Řízení je hodně podobné tomu v Octavii. Účinek posilovače se snižuje s rychlostí jízdy. To dává řidiči jistotu na dálnici, ale v zatáčkách je přeci jen cítit určité zpoždění v odezvě. Sportovní charakteristiku ale snad od tak velkého auta nikdo nečeká, takže s tímto poznatkem mohou v Boleslavi v klidu žít dál. V zatáčkách snese automobil s tužším podvozkem (a na nejširších pneumatikách v nabídce) opravdu hodně. Táhlé oblouky vykružuje s jistotou i ve vysokých rychlostech a podle předpokladu mu nejméně svědčí střídající se vlásenky, v nichž se jen nerad vydává z jednoho stabilního náklonu do druhého.


 

Velký sedan s poněkud zavalitým designem generuje očekávání pohodlné jízdy. Pokud po něčem takovém toužíte, doporučujeme důkladně zvážit investici do osmnáctipalcových kol a sportovního podvozku. S velkými koly totiž dostanete více neodpružených hmot a pneumatiky s profilovým číslem 40, které už příliš nerovnosti netlumí. Jízda na nerovném povrchu pak znamená totální eliminací houpání, které občas končí až přílišným natřásáním, kterého Superb není hoden. Tužší podvozek s sebou ale také nese přímočařejší odezvu auta na pokyny řidiče, a tak věříme, že někteří zákazníci mohou být i s tímto stavem spokojení. Na zadních sedadlech je naštěstí komfort pružení shodný jako vpředu, takže privilegovaná posádka netrpí o nic víc než řidič.

Špičkovým parametrem nového Superbu je odhlučnění interiéru od motoru, stejně jako eliminace aerodynamického hluku. Jedna-osmičku můžete udržovat v libovolných otáčkách aniž by se to negativně odrazilo na akustické pohodě uvnitř auta. Podobně precizně řešená aerodynamika auta a relativně silná skla zvládají jízdu velmi vysokými dálničními rychlostmi s přehledem, bez doprovodu svistu od zrcátek nebo jiných vyčnívajících prvků. V tomto ohledu zůstává dominantním zdrojem hluku intenzivní hučení odvalování širokých pneumatik, které vás bude provázet na jinak velmi příjemně ubíhajících cestách. Zda k utišení kol pomůže setrvání u menších rozměrů ukáže čas, resp. další test jiného vozu.

Z chování auta za jízdy je cítit sebevědomí dlouhého rozvoru a podstatně tužší karoserie než u předchůdce. Při jízdě po špatné silnici jsme v testovaném autě přesto zaznamenali tření kožených dílů zadních sedadel, což by mohlo znamenat určitý krut karoserie pod dynamickým zatížením. Na přesnosti vedení kol (vzadu víceprvková náprava) se tento jev významným způsobem neprojevoval.

Spotřeba paliva motoru TSI je příjemným překvapením. Dálniční cestování s tempomatem na 130 km/h (na šestku asi 3000 ot./min) končí odběrem 8,7 l/100 km a kdo nespěchá nebo jede mimo město průměrnou rychlostí 100 km/h (cca 2300 ot./min), bude dotankovávat jen 5,8 l/100 km. Ve městě se zřejmě neubráníte jedenáctilitrové spotřebě, ale jsme si celkem jistí, že jezdit za méně než deset litrů nebude žádný problém i když polovinu cest absolvujete ve městě. Rychlá a dynamická jízda, kterou si budete chtít užit, znamená nutnost tankovat asi 16 l/100 km.


 

Závěr

Nový Superb 1,8 TSI patří ke špičce třídy po motorické stránce, velmi dobrá je spotřeba i odhlučnění interiéru, prostor v podélném směru, velikost zavazadlového prostoru i skladba výbavy. Mezi příplatkovými položkami figuruje vyspělý navigační systém, nová světelná technika, ale chybí třeba adaptivní tempomat nebo asistence jízdy v jízdních pruzích, které mateřský Volkswagen již pro své modely nabízí.

Prestižnímu postavení podle naší zkušenosti neodpovídá vyšší hluk odvalujících se pneumatik a některé nedostatky tkví i v interiérových plastech. Vzadu je sice nadbytek místa v podélném směru, ale konkurence umí už dnes nabídnout širší interiér. Kdo kupuje Superb hlavně jako pohodlný dostavník na dlouhé trasy měl by zvážit a v optimálním případě i vyzkoušet svou kombinaci kol, motoru a podvozku. Extrémní rozměr kol na novinářském exempláři uspokojí spíše dynamické řidiče, kteří jsou svolní ke kompromisům v oblasti kultury překonávání malých nerovností.

První cena vozu599.900,- Kč (Superb, 1.4 TSI 92 kW)
První cena vozu s testovanou motorizací679.900,- Kč (Comfort, 1.8 TSI 118 kW)
Základní cena testovaného vozu814.900,- Kč (Elegance, 1.8 TSI 118 kW)
Cena testovaného vozu vč. příplatků928.900,-Kč (Elegance, 1.8 TSI 118 kW)

Plusy

  • Tichý, pružný, dostatečně výkonný a úsporný motor
  • Výborná aerodynamika, odhlučnění kabiny
  • Originalita řešení zadního výklopného víka
  • Objemný zavazadelník
  • Prostor na zadních sedadlech
  • Bohatá standardní výbava
  • Špičková sedadla

Minusy

  • Hluk od pneumatik
  • Kultura jízdy při překonávání řady malých nerovností
  • Málo robustní plasty v interiéru
  • Pocit malé vnitřní šířky vpředu (v oblasti nohou)
  • Objektivně menší šířka ve výši loktů vzadu ve srovnání s konkurencí

Vydáno: 11. 06. 2009

Autor: redakce@auto.cz (AUTO.CZ)

Zdroj: auto.cz

Aktuální nabídka: Škoda Superb bazar